Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Jedová chýše světa

10.05.2000

Tisíce obdivovatelů se přišly roku 1827 poklonit čerstvému hrobu nekorunovaného krále hudby. Vídní se rozšířila zvěst: Ludwig van Beethoven zemřel na poruchu jater a vodnatelnost. Až dnes se analýzou umělcovy DNA podařilo určit pravou příčinu jeho předčasné smrti. 

Z patnáct centimetrů dlouhého vlasu složili vědci výzkumného centra v Chicagu obraz chemické struktury Beethovenova organismu v posledním půl roce života. Arzénu našli jen nepatrné stopy - běžné pro dobu, kdy se jed používal do lepidel na tapety. Po morfiu ani známky. Zato olova nalezli neobvyklé množství. Beethoven je nejprominentnější známá oběť znečištěného životního prostředí.

Beethoven nadevše miloval ryby z Dunaje - a to se mu stalo osudným. Pojídal je ve velkém množství, a to právě z toho úseku řeky, kde na březích první továrny průmyslové revoluce bez jakýchkoli zábran pracovaly s olovem a těžkými kovy vůbec.

Dnes jí Středoevropan sladkovodní ryby opatrně. Rád je poučen o jejich původu. Ví, že ryba z Dunaje nebo z Vltavy je rizikový podnik. Beethovenovo olovo se mu pak zdá téměř nevinné v porovnání s chemickým koktejlem tajemných jmen, který byl vystopován v tělech ryb mořských. Polybromované bifenyly, polybromované difenylétery, hexachlorhexan, DDT... Společností německých chemiků provedené zkoušky tkání ryb v mrazících boxech obchodů prokázaly u každé desáté ryby zvýšené hodnoty formaldehydu a diethylaminu.

Z důvodů, zatím neznámých, ztroskotalo během 90. let na březích Severního moře sto vorvaňů. V jejich tkáních bylo nalezeno tolik chemie, že se jejich mrtvá těla musela likvidovat jako nebezpečný odpad. V organismu velryb se usadily nejen "klasické" jedy, jako PCB, DDT, chlorované pesticidy. Byly nalezeny i vysoké koncentrace nových jedů: protipožární chemikálie s obsahem bromu (používané v automobilech, počítačích a elektronických přístrojích), TBT (biocid z nátěrů, které trupy lodí chrání před přisáváním rostlin a živočichů), chlorované parafiny (změkčovadla PVC). Látky, které se v životním prostředí odbourávají velice pomalu. Roznášeny větrem, mořskými proudy, mraky a srážkami stávají se součástí celého potravního řetězce.

Snad by otrlému člověku ani tolik nevadilo, že zbytky z jeho jedové kuchyně pojídají lední medvědi, kdyby podle pravidla, že životní prostředí je jen jedno, nedělitelné a pro všechny, neohrožovaly jeho vlastní druh. Britští kojenci dostávají až 42krát vyšší dávku dioxinu, než připouští norma. V mateřském mléce tisíce žen ze severu Anglie našli vědci celkem 350 chemikálií. Staré a nové jedy, původem z pesticidů, dezinfekčních, čistících a kosmetických prostředků. Mnohé jsou v podezření, že mohou vyvolat rakovinu a negativně ovlivnit imunitní nebo hormonální systém.

Po této zprávě uklidnili němečtí vědci domácí veřejnost ujištěním: v Německu, kde se od roku 1989 nesmí PCB vyrábět ani používat a kde dioxinů v kouřových plynech podstatně ubylo, klesl obsah dioxinu a polychlorovaných bifenylů v mateřském mléce během posledních deseti let na polovinu.

Dlouhodobý průzkum krve nejrůznějších sociálních skupin obyvatelstva Severního Porýní-Vestfálska, provedený univerzitou v Bochumi, prokázal, že zatížení dioxinem v 90. letech kleslo na polovinu. V průměru. V detailu se situace může jevit jinak: malé děti ve věku 2 až 5 let konzumují na jeden kilogram své živé váhy mezi 1,7 a 7,7 pikogramu dioxinu. Víc, než dovoluje opatrná norma.

Pikogram je neuvěřitelně malé množství. 0,000 000 000 001 gramu. Dioxin je ovšem jed plíživý a teprve po sedmi až deseti letech se v tukové tkáni odbourá jeho množství na polovinu. I v nejmenší možné dávce dioxinu může být skryto nebezpečí, že bude překročena právě ta mez, která rozhodne, že dioxin, nashromážděný v organismu, započne své škodlivé dílo. Maso, mléko, vejce, ryby, které jíme. Vzduch, který dýcháme. Věda na stopě dioxinu zatím teprve shromažďuje fakta.

Nedávno objevený AH-receptor byl identifikován jako brána, kterou do buňky vstupuje dioxin. Má však na starosti také jiné funkce. Aktivován uloženým dioxinem mění například četbu genů buněčného jádra. Netřeba říkat, že to může vést k dlouhodobému narušení funkcí organismu.

Zatím věda nepotvrdila podezření, že dioxin je karcinogenní látka. Tato nejistota se odráží v odhadech množství dioxinu, které může člověk za den s potravou přijmout. Americká norma stanoví zlomek pikogramu na kilogram tělesné hmoty. Norma Světové zdravotnické organizace je mnohem vyšší: 1 až 4 pikogramy. Je za tím pouze nejistota odborníků? Ohled politiků na vlastní obyvatelstvo? Nebo reálný odhad celkově neutěšeného stavu světa?

Každým rokem je světový trh s chemikáliemi bohatší o tisíc látek. Aniž by se ty staré přestaly vyrábět. Chemie sedí neviděna na jahodě (Vinclozolin proti plísni) a netušena se dotkla korku v uzávěru láhve (bisfenol A). Obě tyto látky, které mají chránit zboží před zkázou, jsou na listině chemikálií, podezřelých z možné hormonální účinnosti. Takovým látkám se říká pseudo-hormony. Studie Světového fondu ochrany přírody je našla v šedesáti prostředcích ochrany rostlin, běžně používaných v zemědělství. Přistihnout pseudo-hormony při činu je však nesmírně těžké. Mnohé působí na člověka pouze v jeho embryonálním stádiu. Jiné nepůsobí jen hormonálně, ale ovlivňují také centrální nervový systém. V norimberském Ústavu Maxe Plancka byl vystopován nonylfenol, původně obsažený ve výrobcích z plastiku, v tkáních a mozku ryb a ptáků. Experimentálně vědci prokázali, že tato látka mění elektrickou aktivitu mozkových buněk - není daleko k podezření, že látky tohoto typu mohou odpovídat za proměny chování.

Je neskonale snadnější uvést novou chemikálii na trh, než dokázat, že působí neblaze na organismus. Než doložit, že s ní postižený člověk v minulé době přišel do styku, a to v objemu pouhých mikro- či nanogramů. Cesta důkazu je složitá a rovněž tak matoucí je množství symptomů chorob, vyvolaných - možná - chemikálií v životním prostředí.

V březnu jednali zástupci 110 zemi v Bonnu o tom, jak zabránit šíření organických chemických látek s dlouhodobým a nebezpečným účinkem. Konference OSN bude pokračovat dalším jednáním v Jižní Africe a napřesrok ve Stockholmu by mohla být schválena nová "Konvence". Než ji ratifikuje potřebných padesát zemí a než tedy vstoupí v platnost, uplynou však přinejmenším další tři roky. Návrh konvence cituje deset hlavních nebezpečných látek: aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, mirex, toxafen - vesměs jsou používané v zemědělství. Hexachlor a polychromované bifenyly zas používá průmysl. Seznam doplňují dioxiny a furany - o nich se ale hovoří jen jako o "nežádoucích" látkách.

Problém zatím je, jak konvence omezí nebo otevře prostor pro použití nových škodlivin. Například ftalátů - měkčidel PVC, nebo protipožárních halogenizovaných prostředků, běžných v ochraně počítačů a aut. V Bonnu někteří marně bojovali za to, aby se tyto prostředky po vědeckém zhodnocení rovněž začlenily do seznamu nebezpečných látek. V:Zejména však jednání brzdila otázka: kdo to všechno zaplatí? Rozvojové země by si přály, aby země průmyslové vytvořily zvláštní fond. Z něho by se hradilo odstraňování starých škod a zavádění nových, méně nebezpečných chemikálií. To průmyslové země odmítly. Evropská unie navrhuje, aby se použilo už existujícího ekologického fondu OSN - Global Enviroment Facility. Ten už ovšem zeje prázdnotou a opět by se měl naplnit v roce 2002. Vzhledem ke klopotným jednáním o nové konvenci ještě právě včas, aby se svět konečně začal loučit s plíživým zlem, které na něj člověk seslal.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas