Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Trampoty s naší teplotou

Vratislav Schreiber  25.04.2000

Na úžeh nedávno zemřela velryba, která u pobřeží Japonska uvázla na mělčině, při odlivu se dostala na slunce a ač ji rybáři chránili plachtami a poléváním vodou, přesto po několika dnech zahynula. Spáleniny sluncem zvředovatěly a podlehla infekci. 

Úpal je ale celkové přehřátí organismu i bez ožehnutí sluncem, také to není běžná horečka - mozková centra regulující teplotu jsou normální. Jenom toho v těle vznikajícího tepla je moc nebo jeho odvádění z těla je málo. A to byl i případ úmrtí mladého muže při 18 stupních Celsia.

Bylo to v Anglii a obětí se stal kadet Královské vojenské akademie v Sandhurstu. Došlo k tomu sice v červenci, ale teplota vzduchu byla jen 18 stupňů. Při výcviku tento dobře trénovaný a zdravý kandidát na důstojníka prodělal rychlý pochod střídaný s poklusem na vzdálenost 9 kilometrů, měl vojenské odění o dvou vrstvách - něco jako maskáče čili battle dress a nesl 18 kg výzbroje a výstroje. Podivuje se nad tím britská The Lancet.

Kadet se tou usilovnou námahou přehřál, jeho svaly vyráběly mnoho tepla, zkolaboval a pak se stala ta chyba. Nechali ho ležet na zemi a čekali na sanitku! Místo toho ho ovšem měli svléknout, polít vodou (měl ji v polní láhvi) a ovívat. Upadl do bezvědomí a po dvou týdnech zemřel. Ten námahový úpal není při tvrdém výcviku vojáků vzácný - při témže usilovném pochodu omdleli další dva kadeti, ale zotavili se.

Pocením se z těla ztrácí voda a sůl, klesá tlak, mozek a srdce trpí. Britský tisk to kritizoval se sloganem "oblečen až k smrti". Britská armáda na rozdíl od izraelské a americké na to nemá předpisy. Termoregulační centrum v mozku se jistě snažilo snížit přehřátí ze svalové práce zvýšeným pocením, ale při vojenském oděvu to nebylo nic platné - tělo se odpařováním potu neochlazovalo. To je biologicky zajímavý problém a před téměř 100 lety se jím zabýval brněnský fyziolog Edward Babák: rozlišoval tvorbu tepla pracujícími svaly při námaze, ale také zvýšenou tvorbu tepla při ochlazování, a to hned dvěma způsoby: třesem a bez třesu. Při chřipce máme teplotu proto, že termoregulační centrum uvede v chod mechanismy tvorby tepla, proto zpočátku máme třesavku. Má to biologický smysl v tom, že mikroby špatně snášejí zvýšenou teplotu. Když pak nákazu přemůžeme, zpotíme se - to už je snaha toho regulačního centra se přebytečného tepla zbavit.

Edward Babák přišel také na to, že při horečce kromě zvýšení tvorby tepla hraje velkou roli pokles jeho vydávání z těla: stáhnou se vlásečnice, kůže je bledá, nepotíme se. Dělal pokusy na králících, kterým oholil srst a pak je podchlazoval - s tím by dnes už mohl mít potíže. Centrální termoregulace nestačila vybudit dostatečnou tvorbu tepla a nebozí králíci se podchlazovali...

Podchlazení je také nebezpečné. Dokonce i u miminek, nejen u opilců, kteří v mraze zůstanou někde ležet, usnou a zmrznou. Oni Britové moc netopí, mají jednoduchá okna, a když si den po porodu přivezou novorozence domů, tak mu hrozí podchlazení. Dokonce se tam podchladili novorozenci, když je po porodu umyli studenou vodou. A tak tam teď vymysleli nálepku s tekutými krystaly, která se dá do podpaží nebo na bříško: když je teplota nad 35,5 stupňů Celsia, je nálepka zelená a ukazuje kresbu úsměvu, když teplota příliš klesne, nálepka zčerná a varuje otužilou matku, že dítě je podchlazeno. Aby ho zahřála, aby zatopila. Dokonce v časopisu Lancet takovou nálepku doporučují pro novorozence v Kosovu...

Kdysi jsme ve vánočním Meteoru prosili posluchače, aby se podívali po svém okolí, zda se tam nepodchlazuje opuštěný člověk, kterému nikdo nezatopil. Ve stáří asi u pětiny lidí dobře nefunguje štítná žláza a tělo si vyrábí málo tepla... A tak od dob Babákových - dnes po téměř 100 letech - je udržování lidské teploty stále živým problémem.

Rozhovor, který s Vratislavem Schreiberem vedl Ivo Budil, byl odvysílán 22. dubna 2000.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas