Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Pět malých prasátek

20.04.2000

Titulek jako z pohádky, jen s tím rozdílem, že v pohádkovém příběhu vystupuje pouze trojice malých čuníků. Příběh selat, která dostala jméno Millie, Christa, Alexis, Carrel a Dotcom, ale zní jako pohádka biologům i lékařům. Jako příslib do budoucna vyznívá také pro sto padesáti tisíc těžce nemocných lidí, kteří čekají na vhodný orgán pro transplantaci. 

Pětice selat přišla na svět 5. března 2000 v americkém Blacksburgu v laboratořích britské firmy PPL Therapeutics, tedy firmy, která se proslavila i svým podílem na naklonování ovce Dolly. Millie a její sourozenci jsou prvními prasaty naklonovanými z buněk dospělého zvířete.

Vědci už dokázali naklonovat ovce, skot, myši a kozy. Při klonování prasat je ale pronásledoval jeden neúspěch za druhým. Fungování prasečího organismu má mnoho zvláštností a vypořádat se s nimi není nic jednoduchého. Význam prvních naklonovaných prasat ale nespočívá jen v překonání těchto obtíží. Se selaty z Blacksburgu se před námi otevírají zcela nové možnosti.

Každý den umírá v zemích disponujících nejmodernějšími výdobytky současné medicíny 30 lidí jen proto, že se nenašlo vhodné lidské srdce, játra nebo ledviny, které by jim mohly být voperovány místo jejich nemocných orgánů. Potřeba orgánů pro tranplantace neustále roste. Kde je ale brát?

Lidé si odedávna pohrávali s myšlenkou využít při léčení lidí zvířecích tkání a orgánů. Ve středověku se ranhojiči marně snařili nahradit krev těžce zraněných lidí krví beránků. V roce 1682 vyspravili údajně ruští lékaři poraněnou lebku jednoho bojara psí kostí. Až do šedesátých let dvacátého století ale nevykročily podobné operace za hranici pokusů a omylů.

Pokrok v imunologii umožnil v šedesátých letech pokusy o transplantace opičích orgánů. Většinou se ale nepodařilo významně prodloužit pacientův život. V roce 1963 ale přežil pacient s voperovanou šimpanzí ledvinou 9 měsíců a v roce 1992 prodloužila transplantace jater paviána život nemocného o 71 dnů. Bylo ale čím dál tím jasnější, že orgány opic nemohou vyřešit celosvětový nedostatek vhodných orgánů pro transplantace nemocným lidem. Mnohé opice patří ke kriticky ohroženým druhům. Navíc vystupovalo před lékaři se stále větší naléhavostí riziko nákazy pacientů opičími viry. Připomeňme si jen, že i původcem AIDSu se lidé nakazili od opic.

Pozornost biologů i lékařů se proto upřela k prasatům. Těchto zvířat je dostatek a jejich orgány se v mnoha směrech podobají orgánům člověka. Hlavní problém spojený s jejich použitím pro transplantace ale spočívá v tom, že lidské tělo vnímá prasečí orgány jako zcela cizí a útočí na ně vší silou imunitního systému. I pouhé promytí prasečího orgánu lidskou krví zničí prasečí buňky během několika minut.

Řešení těchto obtíží nabízí genové inženýrství a klonování. V buňkách prasete pěstovaných v laboratoři lze provést zásah, který bývá označován jako genový knokaut. Z činnosti je tak vyřazen pečlivě vybraný prasečí gen. Právě tento gen vybavuje buňky prasete zvláštními cukry, které lidské tělo vnímá jako bezpečný poznávací znak cizorodé tkáně. Prase vyklonované z buňky s knokautovaným genem neponese na svých buňkách zrádné cukry a lidské tělo by mělo jeho orgány ochotněji přijmout. Ani pak nebude transplantace prasečího orgánu nemocnému člověku jednoduchou záležitostí. Existuje tu stále ještě mnoho nevyřešených problémů. Ani největší optimisté proto nepředpokládají, že by první zkoušky proběhly dříve než za čtyři roky.

Je zapotřebí ještě mnohé ověřit a prozkoumat. V neposlední řadě je nutné vysvětlovat široké veřejnosti, oč při transplantacích zvířecích orgánů jde, jaké jsou perspektivy tohoto postupu a samozřejmě nesmí být zamlčována ani možná rizika.

Můžeme se ale spolehnout na dobrozdání jednoho odborníka, který řekl: "Naklonování ovce Dolly bylo zcela jistě průlomem, ale naklonování prasat je mnohem významnější." A nesmí nás mýlit, že se sdělovací prostředky věnovaly pěti malým prasátkům mnohem méně pozornosti než nejslavnější ovci všech dob. Bez klonovaných prasat by se nám do třetího tisíciletí vstupovalo mnohem obtížněji než s Millie a jejími klonovanými sourozenci.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas