Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Jaká bude příští průmyslová revoluce?

Olga Rýparová  14.04.2000

"Savec váhové kategorie kolem 50 kilogramů, člen řádu primátů (známého spíše vzácností výskytu) dosáhl stokrát vyšší populační hustoty než kterýkoli váhově srovnatelný živočich v historii života. Náš druh si přivlastňuje mezi 20 a 40 procenty sluneční energie, kterou rostliny uložily do své organické hmoty. Člověk nadále nemůže využívat zdroje planety v dosavadním objemu, aniž by tím zároveň drasticky neomezil životní šance jiných druhů." 

Evoluční biolog Edward Wilson, autor předchozích vět, ve své knize Cena rozmanitosti dále uvádí: "Podle odhadu vymřou každou hodinu dva až tři druhy. Za rok to dá neuvěřitelnou míru úmrtnosti mezi 25 a 43 tisíci druhů. Je to umírání, srovnatelné s vymřením dinosaurů. Tentokrát ovšem není ve hře jakýsi ničivý meteorit nebo klimatická katastrofa. To pouze člověk sám se stal svého druhu přírodní pohromou."

V zrcadle dějů pozemské přírody nejen že není naše tvář nejkrásnější - ona dokonce signalizuje nebezpečí. Pomalu si na to zvykáme. Příliš nás nepřekvapuje že sedm nejteplejších let za posledních 130 roků spadá do poslední dekády. Zapadne jen do obrazu, když si všimneme, že ve Velké Británii hnízdí dnes teplomilní ptáci o dvacet kilometrů severněji. A koho by udivilo, že ze severoamerické prérie mizí kdysi nejtypičtější, takzvaná "bizoní tráva"? A to rychlosti 12 tun z každého kilometru čtverečního za rok? I to zapadá do obrazu: noci jsou teď prostě teplejší.

Na své planetě jsme vůbec nejsilnější. Superpočítače klimatologů nás sice stále ještě nepřichytily bezprostředně při činu - nepochybujeme však o tom, že silou, která rozhoupává umíráček druhů, dodává četnosti orkánům, pomáhá postupu pouští a usnadňuje vznik povodní, je naše vlastní ruka. Vedená neuhasitelnou chtivostí energie.

Nejsme k tomu všemu lhostejní - dost dobře ale nevíme, kde s nápravou začít a jak pokračovat. O návod, jak skočit rovnýma nohama ze století devastace životního prostředí do století jeho ochrany, se pokusila vědecká rada, nezávislý poradní orgán německé vlády. Dobrozdání "Životní prostředí a etika" má pomáhat jako orientační pomůcka při politickém rozhodování. Je le vůbec možné odstupňovat naléhavost činů pro životní prostředí podle důležitosti?

Ospravedlnit to měl předseda poradní komise, fyzik Hans- Joachim Schellnhuber. V Postupimi vede Ústav pro klimatická studia a má tedy to, co může chybět ekologickému aktivistovi, bojujícímu za záchranu polních křečků na hranici Německa s Holandskem: nadhled. Jak při té příležitosti řekl: "Není snad ničení švába kuchyňského také čin proti přírodě? Iniciativa na jeho záchranu by však určitě žádnou odezvu nevzbudila. Jsme už vlastně zvyklí myslet a pracovat v kategoriích různé hodnoty."

Dobrozdání "Životní prostředí a etika" je pokusem o žebříček hodnot. Má tři příčky: na té nejvyšší je záchrana hodnot funkčních. Takovou hodnotu například představuje otázka, zda může člověk ovlivnit klima natolik, až by se obrátil směr Golfského proudu a v západní Evropě by proto prudce klesla teplota. Na prostřední příčce žebříčku jsou hodnoty užitkové. Hlavně jde o obživu lidstva, o zdraví, ale také o odpočinek. Vědci sem řadí také péči o hodnoty symbolické, jako je záchrana charismatických druhů, ohrožených vyhynutím. Za všechny se uvádí panda velká nebo plejtvákovec šedý. Až na spodní, třetí příčku se dostaly hodnoty existenční. K nim se počítá například záchrana krajin, a to ať z důvodů estetických, nebo s ohledem na jejich možné využití v budoucnosti.

Člen vědecké komise, sociolog Ortwin Renn, se vyjádřil k potížím spojených s podobnou kategorizací hodnot: "Při formulování eticko-ekologických problémů nepomůže ani desatero přikázání, ani heslo vše je dovoleno."

Jiný z týmu, ekonom Horst Zimmermann navrhuje pro jednoduchost uvažovat ve třech strategiích. Jejich vzájemným proplétáním lze najít správnou cestu. Pro všeobecnou srozumitelnost jim dal pregnantní jména. První strategii nazývá "Noe" - podle biblického praotce, zachránce všech druhů. Druhá se jmenuje "Cenzor" - podle nejvyššího úředníka ve starém Římě. Cenzor prováděl sčítání lidu, odhadoval majetek občanů a bděl nad veřejnými mravy. Třetí strategie dostala název "Demiurg" - podle občana, který v antickém Řecku vytvářel svou prací materiální hodnoty. Filozofové tak nadto pojmenovali budovatele a udržovatele světa, který do všeobecného chaosu vnáší podle věčných idejí řád.

Wolfgang Sachs ve wuppertalském Ústavu pro klima, životní prostředí a energii sleduje souvislosti vývoje blahobytu a techniky. Podle něj je nejdůležitější lekcí posledních třiceti let, že jsme poznali souvislosti: s nadějemi roste ohrožení; s bohatstvím přibývá odpadu; s novými technikami přibývá krizí.

Dlouho spočíval technický pokrok na domněnce, že příroda je nekonečná. My už můžeme dohlédnout její hranice a víme, že pokrokem už nebude nahradit lidský pot strojem. Ale schopnost šetřit přírodu. Na to ovšem potřebujeme více ekologické eficience.

"Eficience" a "efektivita" není jedno a totéž. V semináři pro manažery se rozdíl demonstruje následovně: rozhodí se po zemi bankovky. Kdo sbírá jednu po druhé, jedná efektivně. Kdo rovnou zvedne tu nejvyšší, zachoval se eficientně. Erbovním heslem ekologické eficience jsou tři "R". "Reduce" - snižuj. "Reuse" -využij znovu. "Recycle" - zhodnoť. Přestože "3 R" vypadají pěkně, našly se už kritické hlasy: tato tři "R" vytvářejí pouze iluzi změny. Ve skutečnosti tím, že dosavadní průmyslový koloběh činí přijatelnějším, dláždí cestu ke zlým koncům.

Mezi kritiky, kterým se naslouchá, jsou dva Američané. Chemik Michael Braungart - dlouholetý aktivista hnutí Greenpeace; vyvinul dnes běžnou technologii bělení papíru bez chloru a spolupracoval při vývoji první generace ledniček bez freonů. Architekt William McDonough projektoval ekologické stavby velkých úředních center a časopis Time jej za to vloni ověnčil titulem "hero for the planet" - hrdina planety.

Oba Američané prorokují novou průmyslovou revoluci. Jejím symbolem nebude počítač - ale docela obyčejný strom. Rozkvetlá třešeň jenom na první pohled hýří silami. Ve skutečnosti stovky květů, jež neopyleny spadnou na zem, se stanou součástí potravního řetězce.

První pravidlo nové průmyslové revoluce zní: odpad je živina. Obaly budou z biologicky využitelných živin. Ale i všechen nebiologický materiál, použitý ve výrobě, musí - jako "živina" -zůstat v uzavřeném průmyslovém cyklu jakési technické látkové výměny. Druhé pravidlo: respektuj různost. Zatímco dnes se na světě všechno sobě podobá, dobrý design nastávající doby bude naopak -podobně jako stromy - odrážet místní, materiálové a kulturní zvláštnosti. Ubude dopravy - a svět bude zajímavější. Třetí pravidlo: využij sluneční energie. Jako příklad se uvádí dům. Nejlepší dům čistí vzduch, sbírá sluneční teplo a světlo, vytvoří víc energie, než sám spotřebuje, půdě poskytuje ochranu a stín. Podobně jako rozkvetlá třešeň nevytváří nic, co by budoucí generace nutilo být neustále ve střehu.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas