Do vlasti svých předků se vrátil člověk, který jako poslední zanechal svou stopu na Měsíci. Navštívil Národní muzeum, kde si prohlédl výstavu o stopách lidstva. Nebyl v Česku poprvé. Navštívil Československo už v dobách tuhé normalizace.
Velitel Apolla 17 se stal v roce 1972 zatím posledním člověkem, který stanul na jiném vesmírném tělese. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České a Slovenské republiky. Vlajku přivezl Eugene Cernan do tehdejšího Československa již v roce 1974, tehdejší režim ovšem nebyl z jeho návštěvy příliš nadšený a nikdo z oficiálních představitelů se s ním při této návštěvě nechtěl setkat. Nakonec se ho ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu v Ondřejově, Luboš Perek, kterému Eugene Cernan vzácnou vlajku odevzdal. Vlajka tak byla téměř potají uložena v Astronomickém ústavu.
Eugene Cernan si byl vědom svých historických kořenů v Československu. Právě proto měl sebou na Měsíci v osobním balíčku československou vlajku, kterou položil na měsíční povrch a pak přivezl zpět na Zemi s úmyslem předat ji prezidentu republiky při vhodné návštěvě. Vrcholné období normalizace však znamenalo, že pro naše tehdejší představitele byl americký astronaut nepřijatelný. Cernan se nechal akreditovat na bratislavský veletrh Incheba. Jako novinář totiž vízum dostat musel a po příjezdu na Slovensko se pokusil navštívit své příbuzné na Kysuciach. Ti však patrně měli zakázáno se s ním setkat. Marně čekal ve Vysokém v kanceláři předsedy Místního národního výboru a JRD.
Poté přijel do Čech a sondoval možnost předat vlajku presidentovi G. Husákovi, ale opět bezúspěšně. Nakonec pracovníci amerického velvyslanectví domluvili setkání v Astronomickém ústavu ČSAV s tehdejším ředitelem doc. RNDr. Lubošem Perkem. Setkání se směli účastnit jen zaměstnanci ČSAV, ale žádní novináři. Byl vydán zákaz pořídit s Cernanem rozhovor pro tisk, rozhlas či televizi.
Nyní je vlajka s astronautovým věnováním jedním z nejvyhledávanějších předmětů výstavy Stopy lidí, která je pro velký zájem prodloužena do neděle 3. srpna 2008.
Cernan absolvoval v rámci kosmického programu NASA v letech 1966-1972 celkem tři vesmírné mise. Jako druhý Američan vystoupil do volného kosmického prostoru z lodi Gemini IX. Při svém dalším letu připravoval v roce 1969 v lunárním modulu Apolla 10 půdu pro Armstrongovu měsíční misi.
Je 26. pozemšťanem a 15. Američanem, který se vydal do vesmíru, v němž strávil 23 dny 14 hodin 16 minut 22 sekund., z toho 73 hodin na povrchu Měsíce. Patří mezi nejproslulejší kosmické veterány, je jedním ze tří mužů, kteří dostali příležitost vydat se k Měsíci dvakrát. Na Měsíci stanul jako 11. člověk a byl prozatím posledním pozemšťanem, který Měsíc opustil. Do vlasti svých předků přilétá již popáté (1974, 1994, 2001, 2004). Je po něm také pojmenována planetka č. 12790, objevená na Kleti.
Jeho pozvání k návštěvě České republiky má být též vyjádřením poděkování za to, co pro vlast svých předků vykonal.
Ve středu 18. června si E. Cernan prohlédl výstavu Stopy lidí, následující den se v Panteonu Národního muzea setká se studenty pražských středních škol a zástupci odborné veřejnosti na besedě "Člověk a vesmír", kterou Národní muzeum pořádá ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR.
Během svého krátkého pobytu se setká s Václavem Havlem a premiérem Mirkem Topolánkem a zavítá do rodných míst svých předků - Bernartic a Borovan. Na návštěvě u nás je s ním jeho vnučka Ashley Woolie.
Když na setkání s novináři vypravoval svoje zážitky z cesty na Měsíc, uvedl, že když se díval z povrchu Měsíce na naši Zemi, viděl modř oceánů, bílou barvu oblačnosti na černočerném pozadí hlubokého vesmíru a pomyslel si, že to nemůže být náhoda, aby něco tak krásného vzniklo náhodou. "Měl jsem pocit, že se dívám z verandy domu, kde by mohl bydlet Bůh." řekl Cernan.
[
