Titul Česká astrofotografie měsíce obdržel za srpen 2008 snímek Barvy sluneční koróny pořízený Miloslavem Druckmüllerem (Česká republika), Peterem Aniolem (Německo) a Vojtechem Rušinem (Slovenská republika) během zatmění Slunce.

Dnešní díl seriálu bude pojednávat o posledním, zatím nevyvezeném modulu Mezinárodní vesmírné stanice a poté o všech kosmických lodích soužících jak pro posádku, tak pro náklad. Tímto dílem bude seriál ukončen.

V dnešním dílu seriálu budou nezávisle na sobě popsány hned čtyři další moduly Mezinárodní vesmírné stanice, tedy tyto:
1. MRM-2 (Mini Research Module-TWO)
2. Node-3
3. Cupola
4. MRM-1 (Mini Research Module-ONE)

Začíná škola, většina dovolených naopak končí a večerní grilování na zahradách a v kempech není již tak časté. Léto však ještě zdaleka nekončí. Alespoň ne to astronomické. To skončí až 22. září v 17 hodin a 44 minut středoevropského letního času, tedy času, který v říjnu stále ještě užíváme a ve kterém budeme také uvádět všechny časové údaje v tomto článku.

V dnešním dílu si představíme komplex dvou obytných, dvou neobytných modulů, a jedné technické části Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Zahraniční astronomický server Universe Today přinesl zajímavý přehled deseti největších záhad sluneční soustavy. V TOP 10 najdeme hned několikrát zastoupené Slunce, zmínku o Tunguzském meteoru nebo Saturnův měsíc Titan.

Nadále zůstaneme u popisu obytných částí Mezinárodní kosmické stanice ISS a dnes zaměříme pozornost na modul Columbus.

V dnešním dílu seriálu o Mezinárodní kosmické stanici ISS nahlédneme opět do její obytné části a popíšeme si modul Harmony.

Legendární Hubblův kosmický dalekohled oslavil poněkud netradiční výročí. V pondělí 11. srpna ve 13:42 našeho času učinil svůj stotisící oběh okolo Země.

NASA předpokládá, že se její astronauti budou po povrchu Měsíce znovu procházet okolo roku 2020. V plánech úřadu je i stavba lunární základny a stálá přítomnost člověka na Měsíci. Podobné plány najdeme i ve výhledových programech dalších kosmických agentur. Má ale přítomnost člověka na povrchu našeho kosmického souputníka nějaký smysl? Má nám Měsíc co nabídnout? Rozhodně má! Jeho povrch nabízí spoustu úžasných příležitostí. Luna může být zdrojem nerostných surovin, přístavem pro vzdálenější kosmické lety i sídlem astronomických observatoří.

V dnešním dílu se budeme věnovat historii mezinárodní orbitální stanice ISS v období po tragické havárii raketoplánu Columbia STS-107. Raketoplán Columbia odstartoval dne 16. ledna 2003 na výpravu s označením STS-107, kdy jeho cílem nebyla stanice ISS, ale samostatný výzkumný let po oběžné dráze kolem Země. Start proběhl bez zjevných problémů, až na to, že už během prvních okamžiků po odpoutání raketoplánu od rampy se z externí nádrže obsahující zásoby tekutého kyslíku a vodíku oddělil kus izolační vrstvy.

V dnešním dílu seriálu poznáme hned několik modulů najednou. Jsou si totiž velice podobné a jde o prvky, které tvoří v seriálu často zmiňovanou soustavu příhradových konstrukcí. Jako první byl ke stanici v říjnu roku 2000 připojen nosník ITS-Z1.

9. srpna letošního roku dojde k ojedinělé astrofotografické události. V malé kopuli Hvězdárny v Úpici, která ukrývá historický dalekohled dr. Bečváře a která nese i jeho jméno, budou slavnostně odhaleny plakety prvních dvou astrofotografů roku. Ti vzešli z mnoha účastníků zatím dvouleté soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Hvězdárny v Úpici.

Srpnová obloha nám po dlouhé době připravila pravé astronomické hody. Čeká nás maximum meteorického roje Perseid, zatmění Slunce i Měsíce i krásný pohled na největší planetu Sluneční soustavy Jupitera. Ale i hvězdná obloha nám nabídne mnoho hezkého k podívání. Ale začněme popořádku.

V malém podkrkonošském městečku stojí hvězdárna. Každý jasný den se optika jejích dalekohledů zaměří na naši nejbližší hvězdu - Slunce. Bedlivému oku pozorovatelů tak nemohou ujít žádné zajímavé jevy, které by byly důležité pro nás lidi, ale i pro poznání chování Slunce samotného. Na hvězdárně se však nezahálí ani při zatažené obloze. Citlivé přijímače radioteleskopů i skrze mraky chytají rádiové informace vypovídající mnohé o energetických dějích při slunečních erupcích.

Astronomové se už nemohou dočkat, až bude opravena vlajková loď světové astronomie. Legenda mezi legendami, Hubblův kosmický dalekohled (HST), pracuje na oběžné dráze od dubna 1990. V říjnu letošního roku k němu mají odstartovat na palubě raketoplánu Atlantis kosmičtí opraváři.

Za devatero horami a devatero řekami, tedy téměř za humny, alespoň těmi astronomickými, leží ve vzdálenosti 30 milionů světelných let překrásná galaxie s hezkým jménem Jehlová. Hvězdné katalogy a atlasy ji však označují poněkud stroze jako NGC 4565.

Dnes se budeme věnovat modulu Pirs, který je svou funkcí částečně podobný modulu Quest, popsanému v předchozím dílu seriálu.

Víte, kdo je největším objevitelem komet? Kupodivu to není žádný věhlasný astronom, ani pozemská automatická přehlídka oblohy. Rekordy trhá kosmická družice, která se ale paradoxně hledáním komet vůbec nezabývá.

Prázdniny jsou v plném proudu, noci teplé a obloha tmavší než v předchozím měsíci. Červenec je tedy ideální měsíc k pozorování krás nočního nebe.
Zůstaňme však ještě chvíli u oblohy denní. Na ní nám za jasných dnů svítí Slunce. A svítí stále ještě delší část dne, i když se prodlužující noc více a více hlásí o svou vládu. 1. července vychází ve 4 hodiny a 55 minut, zapadne ve 21 hodin a 12 minut. 31. července pak vyjde v 5 hodin a 28 minut, zapadne ve 20 hodin a 44 minut. Noc tedy dnu během července uřízne 61 minut slunečního svitu.