V minulém díle jsme se seznámili s orbitální stanicí - tedy s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Řekli jsme si, jak se střídají posádky, co se tam jí, pije a dýchá. Dnes budeme pokračovat.
V roce 1984 dal americký prezident Ronald Reagan agentuře NASA úkol spočívající ve vybudování orbitální stanice na nízké oběžné dráze kolem Země. Pověření pracovníci NASA tento úkol uvedli do reálných mezí a krátce poté bylo vydáno první prohlášení. Tam stálo, že stavba stanice může být zahájena již v roce 1992 startem prvního modulu. První odhadovaný rozpočet na celý projekt stanice byl 8 miliard dolarů, ovšem později se ukázalo, že termín startu prvního modulu není možný. To hlavně proto, že ten modul zatím ani neexistoval a jeho vyprojektování a výroba se v plánovaném období nedaly stihnout. Bylo tedy nutné start odložit - z různých důvodů poté proběhly celkem čtyři odklady:
1. Již zmiňovaný první odklad byl kvůli absenci schválené podoby stanice. V té době ještě neměla Amerika v projektu stanice žádného partnera. Start prvního modulu byl odložen o dva roky (na rok 1994) a zároveň NASA schválila zvýšení plánovaného rozpočtu na 15 miliard dolarů.
2. Důvod druhého odkladu byl stejný jako u minulého. Start byl odložen o jeden rok (na rok 1995). Byl ale znovu zvýšen plánovaný rozpočet, a to na 25 miliard dolarů. Reagan dal stanici první pojmenování - Freedom.
3. Opět stejný důvod jako u obou předchozích. Byl to odklad o další dva roky. NASA v tomto období ale kompletně přepracovala dosavadní návrhy a oznámila konečný plánovaný rozpočet - 30 miliard dolarů. Zároveň také schválila přidání jiných kosmických agentur do projektu stanice. Těmi byly evropská a japonská kosmická agentura.
4. V roce 1993 se do projektu stanice přidala ruská kosmická agentura. V tomto roce ale také skončil Ronald Reagan jako prezident USA a jako nový prezident nastoupil Bill Clinton. Ten dal NASA úkol celý projekt stanice přehodnotit a snížit plánovaný rozpočet na přijatelnější hodnotu. To NASA splnila a zanedlouho přišla s novým návrhem. V průběhu několika mála dalších let byl vypracován konečný koncept podoby stanice. První modul mělo vypustit Rusko. To se ale v plánovaném termínu, kterým byl rok 1997, nepodařilo, protože stavba modulu byla v časovém skluzu. Start byl tedy naposledy odložen o další rok.
[800x600]
S modulem, později pojmenovaným Zarja, byly i další problémy, hlavně ze strany financování - hrozilo, že jeho stavba se dostane do dalšího časového skluzu, a tak začala na modul finančně přispívat Amerika a díky tomu byl dokončen víceméně včas. V roce 1998 byla stavba modulu konečně dokončena a Rusko bylo připraveno na jeho vypuštění. To uskutečnila nosná raketa Proton dne 20. 11. 1998. Již v době startu modulu Zarja byl na druhé straně zeměkoule, na floridském mysu Canaveral připravován raketoplán Endeavour k misi STS-88, jejímž hlavním úkolem bylo zahájení stavby nové stanice připojením modulu Unity. Raketoplán odstartoval 4. 12. 1998 a přibližně o tři dny později připojil modul Unity k modulu Zarja a zahájil tak stavbu Mezinárodní vesmírné stanice.
Od té doby ke stanici pravidelně létají americké raketoplány, vždy s novým modulem, členem stálé posádky nebo zásobami (většinou ale se vším najednou). V roce 1999, kdy měl podle plánu startovat další ruský modul jménem Zvezda, se stavba stanice opět dostala do časového skluzu, opět kvůli finančním problémům. Start modulu byl tedy odložen o rok - po jeho uplynutí šlo již všechno dobře a modul Zvezda dne 12. 7. 2000 úspěšně odstartoval a asi za dva týdny letu se připojil k zárodku Mezinárodní vesmírné stanice. O tom ale až v některém z příštích dílů tohoto seriálu.
