Dnes si prohlédneme první neobytný modul Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Je jím modul ITS-Z1 (Integrated Truss Segment Zenith 1). Název modul však není zcela přesný, protože se jedná o příhradovou konstrukci z hliníkových rámů pouze s nevelkým válcovým modulem. Na stanici ISS byl dopraven raketoplánem Discovery při letu STS-92 (start 11.10.2000, připojení ke stanici 14.10.2000).

Sestava a rozměry modulu: Příhradová konstrukce má tvar kvádru o stranách 3,5 x 3,5 x 4,5 m. Je vyrobena z lehkých slitin hliníku (jako naprostá většina ostatních modulů). Uvnitř jsou především umístěny čtyři silové gyroskopy CMG (Control Moment Gyroscope). Dále na modulu najdeme tři antény, které jsou součástí telekomunikačního systému stanice ISS s pozemními řídicími středisky, a dva transformátory/stabilizátory stejnosměrného napětí pro přeměnu primárního napětí 115 až 173 V ze slunečních článků na napětí 123 až 126 V pro využití v palubní síti stanice ISS. Na povrchu modulu jsou úchytná madla pro činnost posádky mimo stanici. Většinu vybavení chrání protimeteorický štít.
Funkce modulu jako části stanice ISS: Zmíněné silové gyroskopy CMG zajišťují spolu se soustavou malých reaktivních motorků rozmístěných na modulu Zvezda udržování a změny prostorové orientace a stabilizace stanice. Motorky ale při své činnosti spotřebovávají palivo a jejich používání je proto časově omezené (palivo průběžně dovážejí ruské nákladní lodě progress). Gyroskopy spotřebovávají pouze elektřinu, která je průběžně dodávána ze slunečních článků a jimi nabitých akumulátorů, takže jejich možná doba používání je prakticky neomezená. Ovládání silových setrvačníků zajišťuje hlavní navigační počítač, umístěný v ruském segmentu stanice. Samotný silový gyroskop je podle velmi zjednodušeného popisu tvořen těžkým kovovým setrvačníkem upnutým do kardanového závěsu, řídící a pohonnou součástí atd. Setrvačník se velmi rychle otáčí (6600 obr/min) a pomocí elektrických servomotorů je vychylován z osy otáčení do potřebných směrů. Stanice ISS má pak snahu se tímto směrem natáčet. Současným použitím čtyř gyroskopů a jejich přesným ovládáním jsou tak zaručeny plynulé (i když pomalé) změny orientace rozměrné stanice a především její udržování v konstantní poloze na oběžné dráze Země.
Modul ITS-Z1 původně sloužil také k dočasnému upevnění konstrukce prvního bloku slunečních panelů PVM-P6/ITS-P6, které ale byly při výpravě raketoplánu Discovery STS-120 (říjen 2007) odpojeny a přemístěny na konec příčné příhradové konstrukce (konkrétně na panel ITS-P5), kde je nyní jejich definitivní místo.

V současnosti slouží modul ITS-Z1 jako stabilizační a komunikační jednotka stanice ISS a mimo jiné jsou v něm také dvě skřínky s některými nástroji, které astronauti používají při svých výstupech do volného prostoru.
V příštím dílu seriálu budou popsány neobytné moduly ITS-P6 (Integrated Truss Segment - Port 6) a PVM-P6 (Photo Voltaic Module - Port 6). Tyto moduly jsou pevně spojeny v jeden celek, takže je můžeme v popisu pojmout jako jeden samostatný modul.