Také v tomto dílu dodržíme při popisu stanice ISS pomyslné střídání mezi obytnými a neobytnými moduly - tentokrát si povíme o sestavě MSS (Mobile Servicing System) neboli o "univerzálním manipulátoru".
Manipulační systém se skládá ze tří částí. Zkratka MSS je tedy obecným označením celé sestavy. Podobně jako manipulátor pro raketoplán (RMS), byl také tento systém vyroben v Kanadě. Základem je rozměrná mechanická paže umístěná na pohyblivé drezíně. Slouží k přesunování nových modulů a dalšího vybavení z nákladového prostoru raketoplánu (ve spolupráci s jeho manipulačním systémem) a k jejich připojování k ISS. K mechanické paži se také mohou připoutat členové posádky při svém výstupu do volného prostoru a při plnění různých pracovních úkolů, při nichž se musí spolehlivě dostat k určitému zpravidla méně dostupnému místu. Mechanická paže slouží také k obsluze "venkovních" experimentů a pro mnoho dalších úkolů. Je to tedy zcela nezbytný pomocník při řadě prací na vnější části celého komplexu ISS.
Sestavu MSS tvoří 3 základní části:
1. MRSBS (Mobile Remote Service Base System)
2. SSRMS (Space Station Remote Manipulator System)
3. SPDM (Special Purpose Dexterous Manipulator)
1. MRSBS (Mobile Remote Service Base System)
Již několikrát se v různých dílech tohoto seriálu psalo o "příčné soustavě příhradových nosníků". Objasněme si s předstihem tento termín, což přispěje k většímu pochopení funkce systému MRSBS. Jedná se o tři pevně spojené příhradové konstrukce připojené k horní části modulu Destiny. Nemají žádné přetlakové prostory, ani neobsahují větší množství techniky. Jde pouze o nosníky, zajišťující připojení celkem 4 rozměrných částí se solárními panely. Společně dosahují délky kolem 40 metrů. Po celé délce těchto tří příhradových konstrukcí vede kolejnice, která již souvisí se systémem MRSBS. Ten se skládá z pohyblivé základny, kterou tvoří plošina MBS (Mobile Base Systém), uložená na transportéru MT (Mobile Transporter). V MBS je umístěna většina ovládací techniky a elektroniky, MT plní pouze funkci drezíny - pomocí dvou elektromotorů zajišťuje pohyb soustavy po kolejnici rychlostí až 90 m/hod. Blok MBS byl k orbitální stanici připojen dne 10. 06. 2002 při misi raketoplánu Endeavour STS-111, drezínu MT dopravil na ISS raketoplán Atlantis STS-110 dne 11. 4. 2002.
2. SSRMS (Space Station Remote Manipulator System)
Mechanická paže je hlavní část celé sestavy. Je připevněna na speciálním úchytu na základně MBS. Skládá se ze 7 plně pohyblivých a motoricky ovládaných mechanických kloubů a z ramen o průměru 35 centimetrů, vyrobených z uhlíkových kompozitů (tyto materiály se zatím používají převážně jen v kosmu - jsou totiž velmi drahé, ale mají výborné vlastnosti, mezi které patří například lehkost a vysoká pevnost ve všech směrech namáhání). V každém kloubu je uložen elektrický servomotorek, který synchronizovaným pohybem zajišťuje spolu s dalšími klouby pohyb celé paže. Na některých ramenech a hlavně na koncové připojovací kotvičce jsou také nainstalovány barevné televizní kamery, aby bylo možné sledovat pohyb manipulátoru při práci. Základna MBS není jediným možným místem, na němž lze manipulátor zakotvit. Další místo se stejným elektrickým i datovým zajištěním je na modulu Destiny, kde byl také manipulátor po přepravě raketoplánem Endeavour (dne 23. 4. 2001) dočasně připojen, dokud nebyla zkompletována a připojena sestava MBS + MT. Ovšem i nyní lze manipulátor podle potřeby volně přepojovat a přemísťovat - koncovou částí (kterou v normálním případě uchopuje různé objekty) se nejprve přichytí na určité místo stanice ISS, načež shodnými přípojkami elektrického a datového systému koncové části se z původního místa odpojí a připojí se k nové základně na modulu Destiny.
3. SPDM (Special Purpose Dexterous Manipulator)
Jde o speciální nástavec na konec manipulátoru SSRMS umožňující provádět mnohem více činností, než bylo před jeho připojením možné. V podstatě lze o něm hovořit jako o velmi důmyslném robotu - k práci používá dvě samostatné menší robotické paže schopné vykonávat velmi jemnou a přesnou práci. Spodní rameno obsahuje i takzvaný tool holder (viz. foto níže), což je v podstatě držák pro nejrůznější nástavce připojitelné ke koncům paží robota. Díky tomu jsou jeho možnosti opravdu obrovské. Z jedné strany je připojen k manipulátoru SSRMS a na druhé straně je ve stejné ose umístěna spojovací kotvička sloužící k připojování vybraných nákladů (totožná s koncovou částí SSRMS) - přepravní funkce sestavy tedy není nijak omezena. SPDM byl navržen tak, aby zvládl činnost, kterou doposud museli dělat členové posádky orbitální stanice při náročných výstupech do volného prostoru - tedy různé opravy, obsluhu externích vědeckých experimentů, atd.
V příštím dílu seriálu se zaměříme na velmi zajímavý obytný modul jménem Quest. Teď popíšu pouze krátce, proč je tento modul tak zajímavý - jedná se o přechodovou komoru sloužící k uskutečňování výstupů posádky do volného prostoru. Kromě popisu samotného modulu bude detailně popsán standardní průběh jednoho z výstupů nazývaných EVA (Extra Vehicular Activity).
[
