Srpnová obloha nám po dlouhé době připravila pravé astronomické hody. Čeká nás maximum meteorického roje Perseid, zatmění Slunce i Měsíce i krásný pohled na největší planetu Sluneční soustavy Jupitera. Ale i hvězdná obloha nám nabídne mnoho hezkého k podívání. Ale začněme popořádku.
Jako každý den i v srpnu se ráno na východě objeví zářivá sluneční koule, aby se po dlouhém putování oblohou večer na západě opět schovala za obzor. Vzhledem k tomu, že na severní polokouli stále ještě panuje občanské i astronomické léto, není to s tím západem a východem Slunce tak jednoduché. Ve skutečnosti stále ještě zapadá spíše na severozápadě a vychází na severovýchodě, postupně se však blíží k bodům skutečného pozemského východu a západu. Zde bude Slunce vycházet a zapadat o podzimní rovnodennosti 22. září a pak se již budou tyto body posouvat k jihovýchodu a jihozápadu.
1. srpna Slunce vyjde v 5 hodin a 42 minut, zapadne ve 20 hodin a 41 minut. 31. srpna vyjde v 6 hodin a 9 minut, zapadne v 19 hodin a 44 minut. Pro upřesnění ještě uvedeme, že nejen tyto časové údaje, ale i ostatní uvedené v tomto článku jsou v čase nyní u nás platném, tedy letním.
Zatmění Slunce
A hned 1. srpna nám Slunce předvede jedno ze svých krásných představení - zatmění Slunce. To proběhne jako úplné, bohužel ne v našich končinách. V plné kráse si jej budou moci vychutnat obyvatelé severu Kanady, Grónska, Ruska, Mongolska a Číny. U nás se budeme muset spokojit pouze se zatměním částečným, kdy Měsíc zakryje maximálně 22-26 % slunečního disku. Nám však i toto částečné zatmění může navodit příjemnou kulisu k pátečnímu obědu, neboť začátek částečného zatmění, tedy okamžik, kdy se Měsíc poprvé do Slunce "zakousne" nastane v 10 hodin a 52 minut. Úplná fáze bude viditelná téměř za hodinu v 11 hodin a 41 minut a Slunce se úplně vynoří zpoza měsíčního disku v 12 hodin a 30 minut. Tyto časy platí přibližně pro střed Česka a pro různá místa republiky se mohou o několik minut lišit. Příští zatmění Slunce, opět pouze částečné, budeme moci u nás pozorovat až 4. ledna 2011.
Pozor na poškození zraku
Pozorování zatmění Slunce je sice krásné, ale při nepozornosti a nedodržování alespoň základních bezpečnostních pravidel hrozí poškození zraku. Do Slunce se nesmíme dívat ani očima, natož skrze jakýkoliv dalekohled. Ke sledování částečného zatmění je vždy nutné použít speciální pozorovací pomůcky, jako jsou specializované brýle pro pozorování Slunce, Baaderova fólie nebo silně tlumící svářečské sklo. Náhražky jako disketa, nebo několik na sobě položených políček černého konce vyvolaného černobílého (ne barevného) filmu je sice možno použít, není to však řešení plně dokonalé. Dalekohled musí být vždy zastíněn před objektivem, případně vybaven speciálním zařízením pro tlumení světla. Filtry dodávané některými výrobci dalekohledů a určené k nasazení na okulár není možno použít pro velké riziko jejich prasknutí teplem a následnému, téměř jistému, oslepnutí pozorovatele.
Měsíc
Ani Měsíc nezůstane v srpnu pozadu. 1. srpna, v den kdy nastává zatmění Slunce nastává i nov. Zatmění Slunce totiž může nastat pouze při novu, kdy je Měsíc společně se Sluncem na denní obloze a může tak tvář Slunce zakrýt. A naopak, pouze při měsíčním úplňku může dojít k zatmění Měsíce. Tehdy se totiž měsíční koule při svém oběhu kolem Země skryje našim zrakům do stínu, která Sluncem ozařovaná Země vrhá do prostoru. Měsíc však z oblohy díky tomu, že tento stín není úplně temný, z oblohy nezmizí úplně, získá však velice temnou načervenalou barvu. Její tmavost či světlost závisí na mnoha faktorech, zejména na zaprášení naší atmosféry. A právě 16. srpna nastane měsíční úplněk a při něm částečné zatmění Měsíce. V naší republice bude pozorovatelné v celém svém průběhu. Měsíc totiž vyjde nad obzor 5 minut po 20. hodině a již ve 20 hodin a 23 minut vstoupí do tzv. polostínu. Tato fáze není okem prakticky pozorovatelná, registruje se převážně fotoelektricky. Pro nás začne být zatmění zajímavé ve 21 hodin a 35 minut. To začne částečná fáze zatmění. Maximum zatmění nastane ve 23 hodin a 10 minut a bude zakryto 81 % měsíčního disku. Pak začne Měsíc opět ze zemského stínu vystupovat a zatmění skončí 44 minut po půlnoci, tedy již v neděli. A 3 minuty před 2. hodinou ranní vystoupí Měsíc i z polostínu a zatmění tak pro nás skončí úplně.
Zapomněli jsme však ještě na první čtvrť, která nastane 8. srpna a poslední čtvrť, tedy Měsíc ve tvaru písmene "C" na ranní obloze, která nastane 23. srpna. A ještě v srpnu stihneme další nov - 30. srpna. Vzájemná pozice drah Země kolem Slunce a Měsíce kolem Země však již způsobí, že při tomto novu žádné zatmění Slunce nenastane.
Planety
Z planet viditelných okem uvidíme pouze Jupitera. Ostatní jsou natolik blízko Slunce, že zapadají ještě za šera. Planeta Jupiter se stále pohybuje souhvězdím Střelce a nalezneme ji nad jižním obzorem.
Souhvězdí
Ze souhvězdí si tentokrát připomeňme souhvězdí Herkula, skrývajícího ve svém těle velice známý objekt, za příznivé oblohy viditelný pouhýma očima. Jedná se o kulovou hvězdokupu M13. Bez dalekohledu ji uvidíme jako mlhavou skvrnu, stejně jako triedrem. Až dalekohled větších parametrů nám ji alespoň na okraji rozliší na jednotlivé hvězdy, stejně jako fotografie větším dalekohledem. V jádře hvězdokupy se však světlo hvězd slévá do mlhavé skvrny i v dalekohledech větších. Pokud bychom měli to štěstí, že bychom mohli žít na některé z hvězd této hvězdokupy, vypadala by naše obloha úplně jinak, než ta naše. Na obloze by nám zářily stovky hvězd jasnějších než naše Vega či Sírius a další tisíce by jich byly jen o málo slabších. Kulová hvězdokupa v Herkulu je však, stejně jako valná většina ostatních kulových hvězdokup, velmi stará. Její věk se předpokládá na 12 miliard let a tak i kdyby kolem nějaké z jejích hvězd obíhala planeta, byla by plynná, složená převážně z vodíku a helia, podobně jako náš Jupiter. Proto zde asi žádná civilizace nám podobného typu nejspíše existovat nebude a tak zde hvězdy svítí tak říkajíc "naprázdno".
Perseidy
A ještě jeden úkaz by nám neměl uniknout. 12. srpna kolem poledne nastane maximum meteorického roje Perseid. To že maximum nastává v poledne a že se neočekává být nijak nadprůměrné a dokonce fakt, že až do půlnoci nám bude ve sledování meteorů vadit svým svitem Měsíc po první čtvrti by nás nemělo odradit od občasného pohledu na oblohu. Díky tomu, že mateřská kometa tohoto roje 109P/Swift-Tuttle, se na své pouti již mnohokrát vrátila ke Slunci, je maximum roje poměrně ploché. A tak na počátku srpna můžeme napočítat průměrně 5 meteorů tohoto roje za hodinu, okolo 10. srpna jich můžeme vidět okolo 15 za hodinu a v noci z 12. na 13. srpna se můžeme kochat až 100 meteorů za hodinu. Odhady však kolísají od 50-ti do 100. Poté aktivita roje bude opět klesat. Neočekává se, že by se opakovala situace z devadesátých let minulého století, kdy jsme jich na obloze mohli v maximu spatřit až 400, ale i tak stojí chvilku vydržet a po přeletu meteoru si přát něco hezkého. Prý se to vyplní.
Mapka oblohy vytvořená programem Cartes du Ciel pro srpnové noci. Nejpřesněji odpovídá půlnoci 15. srpna, ale je možno ji použít i v jiné dny.
Mapka viditelnosti zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autorem předpovědi i mapky je Fred Espenak (NASA/GSFC).
Snímek sluneční koróny u abstraktu článku byl pořízen expedicí Hvězdárny v Úpici 21.6.2001 v Angole při úplném zatmění Slunce. Z jednotlivých dílčích snímků výsledný obraz zpracoval prof. Miloslav Druckmüller.
Mapka viditelnosti částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008. Autorem předpovědi i mapky je Fred Espenak (NASA/GSFC).
Mapka okolí souhvězdí Herkula. Pohled odpovídá přibližně pohledu pouhým okem. Fotografoval autor článku.
Kulová hvězdokupa M13 na snímku východočeského astrofotografa Zdenka Bardona. Byla objevena Edmondem Halleyem v roce 1714 a je od nás vzdálena 25 tisíc světelných let. Na obloze zabírá plochu jen o jednu třetinu menší, než měsíční úplněk.
[
