Legendární Hubblův kosmický dalekohled oslavil poněkud netradiční výročí. V pondělí 11. srpna ve 13:42 našeho času učinil svůj stotisící oběh okolo Země.
Hubblův kosmický dalekohled (Hubble Space Telescope - HST) byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn z nákladového prostoru raketoplánu Discovery 25. dubna 1990. V pondělí 11. srpna se počítadlo oběhu HST okolo Země přehouplo přes cifru 100 000. Za více než 18 let urazil dalekohled na oběžné dráze 4,3 miliardy kilometrů.
HST obíhá okolo Země ve výšce asi 560 km a se sklonem 28,5° vůči rovníku. Z našich zeměpisných šířek tedy HST spatřit na obloze nikdy nemůžeme, pokud se ale vydáte na dovolenou směrem na jih, můžete legendární kosmický přístroj vidět na obloze přelétávat. Při ideálních podmínkách dosahuje jasnosti okolo 0,5 mag.
Hmotnost dalekohledu je 11 tun, jeho základem je primární zrcadlo o velikosti 2,4 metrů. Jen pro představu: průměr největšího dalekohledu v České republice je 2 metry, průměr největšího dalekohledu světa (nepočítáme-li interferometry) je 10,4 metrů. HST tedy neoslní velikostí svého primárního zrcadla, ale svým umístěním. Dalekohled se nachází vysoko nad rušivými vlivy zemské atmosféry, daleko od rušivých světel pouličních lamp. Právě v tom je síla tohoto unikátního přístroje.
Krátce po vypuštění ale přišel šok. Ukázalo se, že dalekohled trpí celou řadou závažných poruch. Při oběhu okolo Země byl HST vystaven vibracím při přechodu mezi světlem a stínem, příčina byla v tepelných deformacích slunečních panelů. Druhým a ještě horším problémem byla nekvalita pořízených snímků. Později se zjistilo, že příčinou je špatně vybroušené hlavní zrcadlo, odchylka od ideálního tvaru sice činila jen 2,3 mikrometrů, i to ale stačilo na pořádnou sférickou aberaci. Jedná se o optickou vadu, při které se paprsky světla, odražené od kraje soustředí v jiném bodě, než paprsky odražené od středu zrcadla. Problém se sice dařilo zmírnit pomocí software, ale pouze na úkor slabých objektů. A právě kvůli nim byl HST vypuštěn.
Servisní mise
V prosinci 1993 proto k HST zamířil raketoplán Endeavour na první servisní misi. Cílem byla výměna několika přístrojů, odstranění technických závad a především nasazení "brýlí". Korekční optika měla odstranit sférickou aberaci a umožnil přístroji důstojně a kvalitně pracovat.
Oprava se skutečně povedla, a to doslova za pět minut dvanáct. Už v červenci 1994 se HST významnou měrou podílel na pozorování dopadu komety Shoemaker-Levy 9 do atmosféry Jupiteru.
Servisní mise se staly důležitým předpokladem udržení dalekohledu po delší dobu než několik let. Další mise raketoplánu k HST proběhly v únoru 1997, v prosinci 1999 a zatím naposled v březnu 2002. Při servisních misích astronauti vyměnili některé komponenty, takže dalekohled je postupně modernizován. Jedním z hlavních cílů je ale vždy výměna setrvačníků (gyroskopů), které udržují stabilitu dalekohledu v prostoru. Setrvačníky mají omezenou životnost a je potřeba je občas vyměnit, v opačném případě by byl s Hubblovým kosmickým dalekohledem amen. Setrvačníků je celkem 6 a k provozu je potřeba funkčnost alespoň poloviny z nich.
Zřejmě poslední servisní mise k HST má proběhnout letos v říjnu. V rámci mise STS-125 se k dalekohledu vydá Atlantis. Více v článku Oprava Hubblova dalekohledu? Už aby to bylo!
Servisní mise by mohla prodloužit životnost Hubblova dalekohledu přibližně o pět let. HST má na svém kontě za 18 let provozu značné množství vědeckých objevů, publikovaných ve více než 4000 vědeckých pracích.
Vědecký přínos
Kromě již zmíněného pozorování komety do atmosféry Jupiteru je významným počinem zpřesnění Hubblovy konstanty, důležité k určení rychlosti rozpínání vesmíru i jeho stáří.
Další významnou pozorovací kampaní byly Hubblova hluboká pole (HDF). HST pozoroval po dobu více než 100 hodin dvě místa na obloze o výměře 4 čtverečních minut. První měření se uskutečnila v prosinci 1995 v souhvězdí Velké medvědice, druhé v souhvězdí Tukana na jižní obloze v říjnu 1998. Na výsledných složených snímcích se podařilo odhalit stovky galaxií. Kdyby chtěl HST podobným způsobem prozkoumat celou oblohu, trvalo by mu to plných 900 000 let a odhalil by při tom asi 125 miliard galaxií!
HST rovněž objevil několik exoplanet a u jedné z nich s označením HD 209458b zkoumal atmosféru.
Nástupcem HST se má stát Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST). S jeho startem se počítá okolo roku 2013. Půjde ale o nepřímou náhradu. Zatímco HST pracuje především ve viditelné části spektra, částečně pak v blízké infračervené a ultrafialové, doménou JWST bude především infračervené záření.
Zdroj:
http://spaceflightnow.com/news/n0808/09hubbleorbits/
http://hubble.nasa.gov/
[
