Začíná škola, většina dovolených naopak končí a večerní grilování na zahradách a v kempech není již tak časté. Léto však ještě zdaleka nekončí. Alespoň ne to astronomické. To skončí až 22. září v 17 hodin a 44 minut středoevropského letního času, tedy času, který v říjnu stále ještě užíváme a ve kterém budeme také uvádět všechny časové údaje v tomto článku.
22. září vstoupí Slunce do znamení Vah a začne astronomický podzim. Astronomicky tomuto okamžiku říkáme podzimní rovnodennost a je to jeden ze čtyř okamžiků v roce, kdy si astronomie s nebývalou hrdostí vzpomene na své astrologické kořeny a počátky. Znamení Vah totiž díky precesi zemské osy již dávno nesouvisí s reálným souhvězdím Vah a Slunce ve skutečnosti se na obloze promítá do souhvězdí Panny. Pro astrology, a výjimečně i pro astronomy, však stále vstupuje do znamení Vah. Slunce vychází 1. září v 6 hodin a 15 minut a zapadá v 19 hodin a 43 minut. Na konci měsíce, tedy 30. září, vychází v 6 hodin a 59 minut a zapadne v 18 hodin a 40 minut.
Měsíc
Kromě Slunce však samozřejmě nesmíme zapomenout ani na ostatní tělesa sluneční soustavy. Tak předně Měsíc. Ten uvidíme hned na počátku měsíce na večerní obloze mezi novem, který nastal 30. srpna a první čtvrtí, která nastane 7. září. Poté jej budeme moci sledovat téměř celou noc, neboť se bude nacházet poblíž fáze úplňku. A úplněk samotný nastane 15. září. To se bude Měsíc pohybovat na úplně opačné straně oblohy než Slunce a bude tedy vycházet se západem Slunce a zapadat s jeho východem. Ale po 15. září se již začne pomalu přesouvat na ranní oblohu, bude tedy vycházet stále později v noci a postupně jej budeme moci sledovat i po východu Slunce na ranní obloze. Poslední čtvrť nastane 22. září, a to se již začne Měsíc přesouvat na denní oblohu, aby se okolo novu, tedy 29. září, pohyboval nedaleko zářícího Slunce. V noci jej tedy v této době nebudeme moci pozorovat.
Jupiter
Ve sluneční soustavě jsou však i planety. Z těch okem viditelných si ovšem více užijeme pouze Jupitera, neboť ostatní jsou úhlově příliš blízko Slunce, než abychom je mohli pohodlně pozorovat. Jas Slunce je totiž spolehlivě přezáří. Planetu Merkur nebudeme moci pozorovat prakticky vůbec a o sledování Venuše se můžeme pokusit jen těsně po západu Slunce nad západním obzorem v souhvězdí Panny. Mars bude stále skryt v jasu Slunce, stejně jako Saturn. A tak nám zbývá je královská planeta Jupiter. I ten však má již pro tento rok období své nejlepší viditelnosti vybrané a bude zapadat stále dříve a dříve. Na večerní obloze jej však budeme moci velmi dobře sledovat i v září.
Antares
Letní zůstává nejenom čas, ale i hvězdná obloha. Labuť, Lyra, Herkules i Orel se nacházejí vysoko nad obzorem a mléčná dráha se vine skrze celou nebeskou báň od východu k západu. Velmi zhoršovat se začíná viditelnost souhvězdí Štíra. To ani v době své největší viditelnosti v našich zeměpisných šířkách nevystupuje nad obzor celé. My se na počátku září můžeme ještě pokusit nízko nad jihozápadním obzorem zahlédnout oranžově až červeně svítící jasnou hvězdu - Antares. Tato hvězda je nejméně desetkrát hmotnější než naše Slunce a my jej řadíme mezi chladné veleobry. A není divu. Pokud bychom jej umístili do středu naší Sluneční soustavy místo Slunce, plavala by naše Země hluboko v jejím nitru a okraj Antara by sahal kamsi mezi Marse a Jupitera. Kam přesně, to není možno říci, neboť její řídká atmosféra stále pulsuje, což způsobuje jemné změny její jasnosti. Občas však hvězda zeslabí natolik, že přestane být dominantou letního západního obzoru a na čas se stane obyčejnou tuctovou středně jasnou hvězdou naší oblohy. Většinu času však hvězda tráví ve stavu velké jasnosti a určitě stojí za to se na ni alespoň na chvíli podívat. Tato stálice nám však v poměrně blízké budoucnosti kromě svých změn jasnosti ukáže ještě jedno velkolepé divadlo. Vzhledem ke svému vývoji během několika málo stovek tisíc let, ale může to být třeba již zítra, nebo za půl milionu roků, vybuchne jako supernova. No a protože není od nás příliš daleko, bude nám na obloze svítit asi jako Měsíc a my si tento její závěrečný kolaps budeme moci vychutnat v plné kráse.
Fotografie oblohy zahrnující téměř celou nebeskou báň. Složeno z 35 individuálních snímků objektivem s ohniskem 20 mm fotoaparátem CANON EOS 20D. Jednotlivé expozice 15 s.
Fotografie oblohy zahrnující téměř celou nebeskou báň.
Hledací mapka pro Jupitera a Antara. Platí pro začátek měsíce září těsně po západu Slunce. Generováno programem Stelárium.
[
