V dnešním dílu si představíme komplex dvou obytných, dvou neobytných modulů, a jedné technické části Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Uvedené části společně tvoří celek nazvaný Kibo, anebo také JEM (Japanesse Experimental Module). Jak již výklad zkratky napovídá, jedná se o japonskou část orbitální stanice. Všechny uvedené moduly byly vyrobeny na zakázku Japonské kosmické agentury JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency). Pokud uvedenou sestavu rozebereme na jednotlivé segmenty, dostaneme tyto názvy:
1. PM (Pressurized Module)
2. ELM-PS (Experimental Logistic Module - Pressurized Section)
3. EF (Exposed Facility)
4. ELM-ES (Experimental Logistic Module - Exposed Section)
5. JEM-RMS (Japanesse Experimental Module - Remote Manipulator System)
1. Pressurized Module
Jde o centrální modul celé soustavy. S délkou 11,2 metrů a maximálním průměrem 4,4 metrů je zároveň největším obytným blokem dopraveným na stanici. Na povrchu má celkem dva stykovací uzly. Jeden se nachází na dně segmentu a slouží k připojení k pravoboku spojovacího modulu Harmony, druhý je na vrchní straně opačné části ke spojení se skladovacím modulem ELM-PS.
Hlavním využitím modulu jsou vědecké experimenty. Uvnitř je uloženo celkem 23 skříní typu Rack. Ovšem z tohoto počtu je "pouhých" deset určeno na vědecké experimenty. Pokud porovnáme tento poměr s využitím vědecké kapacity například modulu Destiny (v něm je pro výzkum použito 18 z celkových 23. skříní), pak je zřejmé, že modul PM je používán ještě k jiným účelům. Od úkolů vědeckého výzkumu se ale příliš nevzdalují - jde jednak o všechny části pro řízení systémů udržení vhodných podmínek v modulu (větrací systémy, analýza atmosféry atd.) a jednak o specializované skříně pro kontrolu experimentů probíhajících mimo hlavní modul. Soustava Kibo totiž zahrnuje také externí plošinu EF (viz. níže), na které budou probíhat specializované experimenty v kosmickém prostředí. Pro snadnější kontrolu bude jejich průběh monitorován zcela automaticky a výsledky budou průběžně zobrazovány uvnitř modulu PM.
[1024x697]
Zmíněné "venkovní" experimenty probíhají na orbitální stanici také mimo komplex Kibo, avšak pouze s tím, že jsou na určitou dobu přichyceny například na některý z příhradových nosníků a po uplynutí zvolené doby jsou za asistence posádky při jejím výstupu do volného prostoru sejmuty a vloženy do nákladového prostoru raketoplánu, který je přepraví zpátky na Zem k analýze výsledků. Pro standardní obsluhu probíhajících experimentů na plošině EF nebudou nutné nákladné a náročné výstupy do volného prostoru. Potřebné práce totiž zajistí technika obsluhovaná posádkou z hermetizované části modulu PM. Pro takové práce obsahuje modul přechodovou komoru umístěnou na opačné části od připojovacího doku. Kontejner s experimentem se připraví uvnitř modulu a pomocí přechodové komory a dalšího zařízení, jímž je manipulátor JEM-RMS (viz. níže) bude přepraven a zachycen přímo do volného slotu plošiny EF. Od toho okamžiku bude průběh experimentu monitorován a data odesílána do počítačů uvnitř modulu.
Popisovaný modul byl na stanici ISS dopraven dne 2. června 2008 raketoplánem Discovery při letu STS-124.
2. Experimental Logistic Module - Pressurized Section
Druhou přetlakovou část soustavy představuje malý dovybavovací a skladovací modul s rozměry 3,9 m (délka) a 4,4 m (maximální průměr), který je připojen na vršek centrálního modulu. Slouží v podstatě jako podpůrná část modulu PM. Jeho vnitřní prostor obsahuje celkem 8 skříní pro uskladnění všech materiálů k provádění experimentů jak v modulu PM, tak na externí plošině.
Přepravu modulu na oběžnou dráhu a jeho připojení ke stanici ISS zajistil raketoplán Endeavour STS-123 dne 14. března 2008.
3. Exposed Facility
Tento blok rozšiřuje možnosti využití vědeckého programu stanice. Jde o nehermetizovanou venkovní plošinu tvaru kvádru s rozměry 5,6 x 5 x 4 metry. Je připojena k volné čelní straně modulu PM.
Kolem vlastního tělesa modulu je rozestavěno celkem devět slotů pro připojení kontejnerů s experimenty a jeden s napevno připojeným přístrojem pro komunikaci soustavy Kibo se Zemí. Sloty zajišťují veškerá potřebná kritéria pro monitorování a případně udržení průběhu určitého experimentu. Samotný modul zajišťuje především rozvody dat a elektřiny do kontejnerů s probíhajícími experimenty, vyhodnocování dat a jejich odesílání do přístrojů modulu PM a poté do řídícího a sledovacího střediska na Zemi.
Doprava modulu na oběžnou dráhu je zatím plánována na květen roku 2009 raketoplánem Discovery při letu STS-127.
4. Experimental Logistic Module - Exposed Section
Podobně jako skladovací modul ELM-PS slouží hlavnímu modulu jako pomocná a dovybavovací část, slouží tato externí nehermetizovaná plošina jako odkládací místo pro dokončené experimenty. Je tvořena blokem tvaru mnohoúhelníku s maximální délkou 4,2 m a šířkou 4,9 m.
Obsahuje celkem tři volná místa pro uložení dokončených experimentů. Po příletu raketoplánu (nebo jiného návratového kosmického prostředku) budou uloženy do nákladového prostoru a přepraveny na Zemi.
Tato část bude vyvezena společně s plošinou EF raketoplánem Discovery při letu STS-127.
5. Japanesse Experimental Module - Remote Manipulator System
Menší robotický manipulátor připojený základnou k čelní části modulu PM tak, aby mohl obsluhovat externí plošiny. Při plném roztažení měří téměř 10 metrů. Skládá se ze dvou částí - vlastní robotické ruky a manipulačního nástavce pro velmi jemné a přesné pohyby při speciálních operacích. Nástavec je snímatelný - přesouvání experimentů z přechodové komory modulu PM na externí plošinu bude zajišťovat pouze samotná robotická ruka. Je ovládána pomocí panelu uvnitř hlavního modulu.
Manipulátor byl na stanici vyvezen spolu s hlavním modulem raketoplánem Discovery při letu STS-124.
Náš seriál se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Zbývá představit už jen pět modulů. Čtyři z nich budou ale popsány hned v příštím dílu. Prvním bude ruský MRM-2 (Mini Research Module), druhým již americký Node-3, třetím stále americký modul Cupola a posledním ruský MRM-1.
