Velké malé zprávy 5. listopadu 2003

Mezinárodní vědecký tým objevil nejméně vzdálenou galaxii od Mléčné dráhy. Je k ní tak blízko, že ji Mléčná dráha pomalu pohlcuje a vtahuje její hvězdy. Jak ale píše vědecký magazín New Scientist do doby, než se galaxie stane úplně obětí "vesmírného kanibalismu", uběhne ještě několik miliard let.

Původně neznámá galaxie v oblasti souhvězdí Velkého psa je od středu Mléčné dráhy vzdálená 42.000 světelných let, což je dvakrát méně než trpasličí galaxie Sagittarius. Ta byla doposud nejbližší známou galaxií. Podle odborníků jde o významný objev. Ukazuje totiž, že Mléčná dráha ještě nedosáhla středního věku a stále se formuje. Nově objevená galaxie dříve unikala pozornosti astronomů, protože ji halila hustá mračna vesmírného prachu. Mezinárodní tým ji objevil až s pomocí infračervené observatoře v rámci projektu 2MASS.

V těchto dnech se veřejnosti otevírají dveře Akademie věd a jejích ústavů. Týden vědy a techniky je totiž v plném proudu. Pokud chcete na vlastní oči vidět, jak se dělá špičková věda, můžete navštívit nejbližší vědecké pracoviště. Přes týden sice pořadatelé počítají spíše s návštěvami středoškoláků, ale některé ústavy budou otevřené i v sobotu, kdy mají čas i lidé, kteří musí být ve všední dny v práci.

Jde například o Parazitologický ústav v Českých Budějovicích, Ústav anorganické chemie v Řeži u Prahy či Ústav geoniky v Ostravě-Porubě. Po celý týden se pak v pražském sídle Akademie věd koná řada přednášek a debat. Na některých se podílí i Britská rada. O jedné z akcí - nazvané Poznejte náš supergenostroj - nám více řekla zástupkyně ředitelky Britské rady v Praze Elizabeth White: "Máme velmi zajímavé představení pro studenty a žáky. Týká se etiky v biogenetice. Půjde vlastně o jakousi diskusi o tom, jestli je možné a užitečné, aby informace o vašich genech znal například váš šéf, pojišťovna či partner. Mělo by to být velmi zajímavé".

Australští vědci objevili v Tasmanském moři u jihovýchodního pobřeží Austrálie zkamenělý zub obrovského žraloka, který vyhynul už před miliony let a běžně dosahoval 15 metrů délky. Oznámila to agentura AFP. Tento žralok, jehož vědecký název zpráva neuvádí, žil před 25 až třemi miliony let. Předpokládá se, že měřil kolem 15 metrů - měl tedy dvojnásobnou délku největšího žraloka současnosti - velkého bílého. Podle jednoho z výzkumníků nebylo díky tvaru a velikosti zubu vůbec těžké určit, komu zub patřil. Je prý ve velmi zachovalém stavu a má výjimečnou vědeckou hodnotu, protože s jeho pomocí lze lépe poznat populaci a věk těchto někdejších mořských dravců.