Americký rok na Vltavě

Manhattan, New York - Foto: Petr Veber

Manhattan, New YorkFoto: Petr Veber

Rok 2016 věnujeme americké kultuře, respektive kultuře spjaté s územím USA. Představíme vrcholná díla vážné hudby, jazzu, literatury a dramatu. V publicistické části projektu se budeme věnovat též filmu, výtvarnému umění a architektuře. Zprostředkujeme díla posluchačsky velmi atraktivní a zajímat nás budou i kontakty mezi českou a americkou kulturou.

Rok 2016 jsme si nevybrali náhodou, 4. července 2016 uplyne 240 let od Deklarace nezávislosti. Je příznačné, že u zrodu tohoto dokumenty stály mimo jiné dvě výrazné osobnosti - Benjamin Franklin a Thomas Jefferson. 

V druhém odstavci Deklarace nezávislosti, jednoho z nejvlivnějších dokumentů moderních dějin se dočteme: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.“ A právě vliv těchto myšlenek bychom chtěli především sledovat a vyzdvihovat v našem projektu věnovaném americké kultuře. Za současné situace ideových střetů, pokládáme připomenutí těchto kořenů moderní demokracie za užitečné. 

Literatura  

Allen Ginsberg a Bob Dylan v roce 1975 - Foto: Elsa Dorfman, Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Allen Ginsberg a Bob Dylan v roce 1975Foto: Elsa Dorfman, Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Od samého počátku se americká literatura od evropské liší, má jiného adresáta, jiná témata, je silně filozoficky ovlivněna náboženstvím i přírodou. Výjimkou je snad jen E. A. Poe, jehož povídky a romány se většinou odehrávají v Evropě a jejichž přízračná atmosféra je evropská. O tom, s jakým údivem a zaujetím četl americkou literaturu velký spisovatel ze starého kontinentu se dozvídáme od Davida Herberta Lawrence, z jeho Studií o moderní americké literatuře jsme vybrali pět textů, věnovaných E. A. Poeovi, J. F. Cooperovi, Hermanu Melvillovi a Waltu Whitmanovi. Pátý text se týká románu Dva roky pod stěžněm R. H. Dany, knize, která je v USA slavná a u nás ji téměř neznáme (byť v češtině vyšla). 

V roce, věnovaném americké literatuře, budeme o ní ovšem nejen hovořit, ale především z americké literatury číst. Začneme románem Jacka Kerouaca Na cestě, který je obrazem Spojených států amerických po 2. světové válce a čímsi jako manifestem beatnického hnutí. Je napsán způsobem, jakým se do té doby nepsalo, má rytmus i povahu jazzu s různými sóly, improvizacemi, živelností. V románu Na cestě máme zachycenou Ameriku jako nekonečnou krajinu, prodchnutou jazzem. 

Deset minut Ameriky každý den
Každodenní osou Amerického roku budou i letos desetiminutovky (vysílání 15:20, 22:45 a 5:35), které se vždy několikadílných cyklech budou věnovat některému kulturnímu fenoménu. Začneme seriálem Americké křižovatky, který připravil Petr Dorůžka. Zabývat se bude skrytými tvářemi a zdroji americké hudby. Náslkedující cyklus se bude zabývat americkou kinematografii, vrátíme se i cyklu Josefa Rauvolfa, kde uvádí americké básníky a jejich zhudebnění. Josef Rauvolf disponuje unikátní fonotékou nahrávek recitací a zpěvu básnických textů. Uslyšíme v originále slavné „hity“ jako je Ginsbergovo Kvílení nebo Ferlinghettiho Svět je báječné místo k narození, ale i básně Sylvie Plathové, Williama Burroughse a mnoha dalších básníků – včetně zhudebněných klasiků jako Emily Dickinsonové nebo Walta Whitmana.

Americký rok na Vltavě - Foto: Vladimír Staněk

Moderní americký román odráží ve 20. století i etnickou a náboženskou různost Američanů. Tak román Gold za všechny peníze spisovatele Josepha Hellera reprezentuje židovské americké autory (během roku se k nim ještě budeme vracet). Hrdina Bruce Gold je vysokoškolský profesor, jemuž je nabídnuta kariéra v Bílém domě. Gold je otráven ze své dosavadní existence, v největší míře ze své rozsáhlé rodiny, je ochoten pro získání postu, který by mu přinesl moc, peníze a vliv, udělat téměř vše: rozejít se s manželkou, odejít z prostředí, kde strávil svůj dosavadní život, odhodit hrdost. Židovskou rodinu, které dominuje tyranský otec, líčí J. Heller s okouzlujícím sarkasmem. Podobně zábavné jsou i Goldovy komentáře k politickému působení Henryho Kissingera (píše o něm knihu), v jeho osobě autor zesměšňuje vysokou americkou politiku. Román akcentuje židovské téma jako výrazně „americké“. 

Román Thomase Wolfa K domovu se dívej, anděle z roku 1929 je obrazem nudného provinčního města, jaký před tím nikdo nenapsal. Obsahuje množství autobiografických prvků výrazného představitele moderního románu. Odkrývá pohled do života běžné americké rodiny v prvních desetiletích našeho století, ve které osudy a utváření charakterů jejích členů ovlivňuje matka, chtivá zisku a bohatství, jež nadřazuje všemu.  

Pro americkou literaturu je profilujícím žánrem povídka – povídky vycházejí v USA ve velkých nákladech, neobejdou se bez nich významné časopisy, umění psát „short stories“ se vyučuje na univerzitách. Píší je nejen světově proslulí spisovatelé, ale ve 20. a v 21. století i původní indiánští obyvatelé Ameriky a také pochopitelně spisovatele černošští. Jména indiánských autorů u nás neznáme, ale jsou to spisovatelé vyznamenaní ve Spojených státech řadou cen, mnohdy také výtvarní umělci, terapeuti a vypravěči. Pocházejí například z kmene Dogribů, Irokézů, Onondagů, Haislů, Čerokíů. Černošská literatura je u nás už etablovaná, vedle známých autorů jako James Baldwin, Toni Morrisonová nebo Langston Hughes uvedeme také několik nových jmen těch, kteří se vůči bělošské kultuře vymezují mnohem radikálněji než výše jmenované „černé hvězdy.“ Americké povídky budou mít své místo v řadě Kabinet ve všední dny dopoledne. 

Americká literatura je tvořena množstvím autorů takového nadání, že jejich dílo „otřáslo světem“. Je ovšem psána také autory, kteří do ní vnášejí jemnější smysl pro soužití přírody a člověka, okamžik nezávislosti na britských kolonialistech je jen prvním z tisíců bojů za nezávislost a svobodu ve všech myslitelných ohledech. Donedávna pevná pozice USA ve světě se otřásá pod tlakem klimatické změny, ropných a náboženských válek, asijských ekonomik i vnitřních rozporů. To vše je velkolepou uměleckou inspirací, k jejímuž sledování vás s počínajícím rokem 2016 zveme. 

Drama  

Americkému divadlu bude věnován dvanáctidílný seriál, který připomene to nejdůležitější jak z dramatické literatury tak inscenační praxe. Pro rozhlasové jeviště připravujeme jednu z nejúspěšnějších současných her – Důkaz od Davida Auburna, ale také dnes už klasický text Tensesseho Williamse Skleněný zvěřinec. Do Klubu rozhlasové hry pak chystáme adaptace současných provokujících textů: Podoba věcí (Neil LaBute): Listopad (David Mamet), Zabiják Joe (Tracy Letts). 

Čtěte také: Audio archiv pořadu Americký rok

Pořad: Americký rok  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: Vysílali jsme v roce 2016  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace