Osamělost, láska a velký plán

Osamělost, láska a velký plán - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Osamělost, láska a velký plánFoto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Tři ženy ze tří různých koutů světa sdílí své zkušenosti a otázky týkající se vztahů, stárnutí a sexu.

"Je docela běžné být 87 letou vdovou, ale já mám srdcervoucí handicap: Jsem fit. Nikdy nejsem nemocná. Dělám výšlapy, hraji badminton, pádluji v kanoi, plavu, pozoruji přírodu, lezu na žebříky, natírám velkou dřevenou terasu, stěhuju těžké věci, a cítím se osamělá."

Tyto řádky jsem četla v britských novinách "The Guardian" někdy na začátku r. 2015. Kolonka se jmenuje "Co si doopravdy myslím " (What I'm really thinking) a zde čtenáři píší o svých životech - co jinde třeba na hlas neřeknou. 

Zaujal mě otevřeností, s níž neznámá žena popsala svůj život i svůj největší problém: 

"Jsem populární a dostávám pozvání na všechny zdejší oslavy. Zpívám, tančím, piju a směji se, ale jsem o 29 let starší než všichni ostatní a nemám žádného životního partnera ... Doktoři mně říkají, že se dožiji více než stovky, což znamená ještě 13 let v osamělosti."

V krátkém sloupku psala takto osobně o dvojitém tabu: osamělosti a touze po fyzické intimitě ve stáří. 

"Potřebuji někoho, pro koho a s kým bych mohla vařit. Někoho, koho bych mohla držet v náručí, někoho, s kým bych mohla sdílet život a lásku. Říká se, že staří lidé umírají z osamělosti. Já nenechám osamělost, aby mě zabila, ale bolí to." 

Začala jsem pátrat po anonymní autorce. O nějaký měsíc později se mi ozvala emailem žena jménem Claire. Vyměnili jsme si pár emailů a pak jsem Claire poprosila o rozhovor. Chvilku váhala - nebyla si jistá, jestli pro mě bude mít něco zajímavého - ale potom prosbu vzala sportovně a navázali jsme telefonické spojení. Chtěla jsem s ní probrat její situaci, kterou sama takto popsala v tom sloupku: 

"Ano, přihlásila jsem se v seznamovací agentuře. Všichni muži (v průměru 8 žen na jednoho muže) jsou buď nemocní, umírající nebo mrtví. Ti "mladší" kolem sedmdesátky nebo tak, nechtějí "starou" partnerku (i když se mnou skoro neudrží krok). Kdybych byla muž, ženy by na mě stály fronty až za roh." 

S Claire jsme mluvili a nahrávali po telefonu pár měsíců během zimy a jara 2015. 

Claire, jak se během rozhovoru ukázalo, bydlí na malém ostrově v Lake Ontario v Kanadě. Má vlastní dům a spoustu přátel. Vede aktivní život. A jak lze tušit z jejího článku, je sdělná, velice živá a vtipná, upřímná: 

"Domovy pro seniory, bingo!; bowling a golf, to není můj šálek čaje a bridge je sedavý. Vážím jen o tři kila víc, než tenkrát před miliardou let, a držím se ve formě díky zdravému jídlu a fyzickou aktivitou."

S Claire jsme telefonovali asi šestkrát. Volala jsem ji přes Skype a rozhovory nahrávala do počítače.  

Claire mně také mimo jiné vyprávěla o medvědech, kteří mají stejný trávicí systém jako člověk, o tom, jak Indiáni původně pohřbívali mrtvé jen do mělkého hrobu, aby z toho zvířata také něco měla, o její chatě v divočině na severu Kanady, kam jezdí v létě - kde není nic kromě přírody a o hadech, žijících u ní na zahradě a o smrti, kterou Claire vnímá jako "velkou anestezii". 

Pro mně je situace Claire důležitá ne jen kvůli tomu, že je mimořádná, ale naopak, protože její problém osamělosti a touhu po lásce sdílí s mnoha ženami staršího věku. Vypadá to jako neřešitelný fakt, prostě nejsou muži. Ale na druhou stranu mi připadá příliš smutné, aby to zdravé ženy museli jen tak brát, že už vlastně všechno skončilo, že už mají jen vzpomínat a: očekávat smrt? Že by nemohli mít ještě sny a touhy? 

Proto jsem také chtěla s Claire probrat nápad, který jsem pro ni a její situaci měla, vlastně to byl plán, jak by mohla k sobě někoho najít. V dokumentu "Velký plán", který potom vzniknul na základě rozhovoru s Claire, můžete slyšet o jaký plán šlo a jak se k němu hlavní hrdinka postavila. 

Ale jak to tak chodí: když je plán velký a téměř perfektní, vše se nakonec vyvine docela jinak. 

Se svou hlavní hrdinkou jsem se nikdy nepotkala osobně. 

Čtěte také: Všechny dostupné dokumenty ve zvuku.

Autor:  Brit Jensen
Pořad: Radiodokument  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: středa 21:45  |  Délka pořadu: 60 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace