Pohled z nádraží Praha-jatky aneb Proměna Holešovic očima básníka, historičky a matky

1. březen 2017

Dokumentární rozhlasové blues Ondřeje Vaculíka v dramaturgii Michala Lázňovského o padlých akátech, starých výtopnách a vlacích se značkou „jezdí jenom ve snu“ bylo natočeno v roce 2009. Děj-neděj se odehrává na zapomenutém území městských částí Praha Bubny a Holešovice.

Některá fakta uvedená v dokumentu z roku 2009 se liší od současné situace a plánů.

Poezie je na straně staré kolejové prérie zanikajících železničních dílen a výtopen, novou dobu představuje developerská společnost ORCO a moderní buldozery. Dnešní Holešovice leží na někdejším záplavovém území, které Vltava obtéká ze tří stran jako poloostrov. Ze starých Holešovic, uzavřené dědiny s návsí, rybníčkem a obecní pumpou, zůstaly dva nebo tři domy. Měly i svou Baráčnickou rychtu v ulici Na Zátorách, zbourána byla koncem sedmdesátých let minulého století. V těch místech je teď nové nádraží Praha – Holešovice. Podstatnou část novějších, industriálních Holešovic zaléhala železnice s výtopnami a dílenskými halami, které vznikly v osmdesátých letech 19. století a tvoří hodnotnou industriální architekturu – například velké kruhové okno ve štítě výtopny připomíná slunce.

03812841.jpeg

Počátkem tohoto tisíciletí byly stavby prohlášeny státem za památkově chráněné, a mohly se stát originální součástí nových Holešovic, moderního obchodního, administrativního i správního centra, které na půdorysu bývalé železniční prérie má vzniknout. V roce 2008 však byla památková ochrana budovám odňata. Společnost ORCO nakládá s územím i s budovami tak, jako by neměly žádnou cenu ani historii.

03812850.jpeg

Autor pořadu už v dětském věku prolezl všechna zákoutí lampáren a vleček vedle starých akátů. Nyní ho po starých stopách provázejí historička Kateřina Bečková a básník a hudebník Jan Štolba. Vzpomínky na někdejší podobu Holešovic dodává Marie Vaculíková.

03812848.jpeg
autor: Ondřej Vaculík