Rakousko-uherský silvestr na Vltavě
Johann Strauss, pomník ve VídniFoto: Jiří Kamen
Monografická silvestrovská celodenní vysílání mají ve vltavském programu už svou tradici. Před lety jsme začali s brouky. Sami jsme byli překvapeni, jak silně je ten hmyz zastoupen nejen v dějinách umění, ale i v kreacích současných umělců.
Pokračovali jsme vodním silvestrem, následoval zločin a trest, umělé bytosti, železnice, oheň, vzduch, Anglie a letos jsme se rozhodli pro nostalgickou výpravu do časů dunajské monarchie, kterou míníme jako jeden ze závěrečných příspěvků k letošnímu vltavskému Roku německého jazyka.Nejvíce času strávíme ve Vídni, což se jeví jako logické vyústění dramaturgie takového podniku, neboť metropole představovala centrum mocnářství. Vrcholem našeho zájmu o Vídeň bude večerní přímý přenos Straussova Netopýra ze Státní opery ve Vídni. Vídeň bude takříkajíc přítomna ve všech žánrech a formách, která z vysílání naší stanice znáte. Z vídeňských pořadů vybírám cyklus Praktických rádců a průvodců vídeňským světem a kuchyní pro Čechy Václava Malovického, kde nebude chybět fenomén vídeňské kavárny. Představíme vídeňský humor jako „destilát“ středoevropských vlivů nebo typicky vídeňskou frašku Johanna von Nestroye: Náčelník Večerní vánek aneb Hody divých mužů o demoralizaci politiky a primitivního nacionalismu. S Nestroyem tematicky a satirickým odstupem koresponduje Austriaca Hermanna Bahra.
Do dunajské metropole se vypravíme i v pořadu Jarmily Konrádové Na vandru aneb Alois musí do Vídně! Ze zápisků soustružníka, malíře a písmáka Aloise Beera“ s přihlédnutím k rozjímání pro učeníka, tovaryše i mistra „Řemeslník český“ od Antonína Majera. V jiném pořadu budeme zase sledovat vídeňskou kariéru básníka J.S. Machara a jeho přátelství s malířem Františkem Kupkou. K dunajské monarchii patří neodmyslitelně židovský humor, v našem Silvestru ho bude reprezentovat pětidílný cyklus Teta Jolešová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách, ve kterém Ingrid Fialová komentuje úryvky z knihy Friedricha Torberga.
Motýli (Rakousko-uherský silvestr na Vltavě)Foto: Jiří Kamen
O fascinaci Vídně smrtí existuje obsáhlá literatura. Píšou o ní spisovatelé Joseph Roth nebo Arthur Schnitzler. Egon Bahr se domnívá, že Vídeňáka poznáš podle jeho pohřbu. Vídeňská smrt je okázalá a nostalgická. Na Vídeň funerální se můžete i teoreticky připravit, a to četbou vídeňského románu Ladislava Fukse „Vévodkyně a kuchařka“. Fuks se inspiroval ve vídeňském Muzeu pohřbívání, některé muzejní exponáty v jeho románu takříkajíc literárně ožívají. A právě Ladislav Fuks inspiroval Tamaru Salcmanovou a Miroslava Buriánka k natočení pořadu Sbohem monarchie! Sbohem jako definitivní tečka za érou Rakousko-Uherska, jako definitivní tečka za posledním dnem kalendářního roku, jako tečka za celým životem. Jak definovat slovo definitivní? Autoři odpověď hledali v liteňské hrobce rodiny rytíře Daubka, v barokní kostnici u kostele svatého Mouřence v Aníně u Sušice, na Ústředním hřbitově v Plzni i v pohřební firmě Davida VšeTečky.
Český živel velmi dobře zastoupí dva nezdolní vypravěči proti monarchii Strýc Pepin a Josef Švejk. V pořadu Miloše Doležala se vydáte po stopách Josefa Hrabala a Josefa Švejka. V pořadu Hana Soukupové z českobudějovického studia prostřednictvím vtipných glos jindřichohradeckého obchodníka Antonína Langra zjistíme, jak vypadal všední život malého města v době monarchie. Dozvíme se, jak si žáci nižších tříd hradeckého gymnázia procvičovali nastupování do vlaku a jak při školním výletě téhož ústavu velel žactvu profesor na koni s kordem v ruce, zažijeme zklamání při nezdařeném uvítání korunního prince Rudolfa v J.Hradci a pobaví nás kuriózní defekt garderoby paní plukovníkové. Tato úctyhodná, elegantní, leč krátkozraká dáma totiž vyrazila jednoho dne do města v půvabném kožíšku, který budil mimořádnou pozornost všech kolemjdoucích. Houf povykujících dětí donutil nakonec paní plukovníkovou vyhledat azyl v jednom z hradeckých obchodů, kde se celá věc vysvětlila. " Šéf závodu nabídl paní plukovníkové židli, ale tu ku své hrůze spatřil, že dáma ta má na kožichu vzadu dlouhý ohon a ihned ji na tuto toiletní závadu upozornil. Ohon ten byl pečlivě přišit na kožichu a byl pořízen z boa kožešiny, jak se tehdy všeobecně kolem krku nosilo. Nyní teprv si vzpomněla, že včera o svatomikulášském večeru její děti použily kožichu pro čerta, který musí míti ohon, k čemuž se boa nejlépe hodilo. Paní plukovníková při své krátkozrakosti nezpozorovala tuto závadu. Boa bylo v obchodě odpáráno a dáno kolem krku, načež se paní plukovníkova postranními uličkami odebrala domů."
Autentické vzpomínky Antonína Langra doplní svým vyprávěním jeho vnuk Jiří, který opatruje několik sešitů s těmito zápisky.
V celodenním programu inspirovaném dunajskou monarchií nemohou chybět Haškovy povídky, za všechny jmenujme „Povídku o obrazu císaře Františka Josefa I.“
O hudební doprovod loučení se s posledním rokem letošního roku a vítáním prvních hodin roku příští se vedle už zmíněného Netopýra bude starat vídeňský šraml, Straussovy polky a pochody, Mozart, Mahler, jazzové pořady Aleše Bendy a také výpravy Petra Dorůžky napříč časem, prostorem a hudebními žánry (v poněkud nostalgické náladě pod křídly zaniklé monarchie).
A v čase mezi Netopýrem a půlnocí nastoupí písničky Červené sedmy, koláž kabaretních textů v provedení Moravského divadla v Olomouci.
Jiří Kamen, dramaturg Rakousko-uherského silvestrovského programu na Vltavě, od 7,00 31.12. 2001 do 6,00 Nového roku
