Olga Volfová: „Někdy může být pro malířku múzou i krásný muž.“

13. září 2016

Malířka Olga Volfová jezdí za inspirací pro svá díla do krásné přírody dalekých krajin. Mnoho z jejích děl vzniklo z přímé inspirace na vyslechnutou hudbu.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Obrazy Olgy Volfové najdeme v galeriích a soukromých sbírkách v Polsku, Holandsku, Austrálii, USA, Venezuele a v České republice. Jak se během vysílání v telefonickém rozhovoru o umělkyni vyjádřila její kurátorka Dr. Světlana Patáková Boučková - „je opravdová tvůrčí duše. Tvoří dnem i nocí, a když se probudí a něco jí napadne, jde si to naskicovat. Opravdu tvorbou žije.“ Ačkoliv o Olze Boučkové mluví jako o skromné autorce, úspěch i prodeje jejích obrazů mluví za své. Olga Volfová byla například v roce 2008 na výstavě ve Venezuele jedinou autorkou, od které si na základě výběru poroty pořadatelé z množství vystavovaných obrazů umělců ze 125 zemí nechali obraz.

V dílech Olgy Volfové se často propojuje hudební a výtvarný svět. Vedle klasické hudby zavítá i do oblastí crossoveru, etnické hudby, ale také jazzu. Ostatně ne náhodou mezi množství obrazů najdeme i Ducha jazzu, nebo poetickou a křehkou Violinu…Ale také ztvárnění křehkých uměleckých múz, které poletují ve vzduchu. Olga Volfová totiž věří, že každý malíř má své múzy, které mu pomáhají. Cítí i múzy, které jsou s ní. A jak prozradila – „někdy může být pro malířku múzou i krásný muž“.

Ostatně její první cyklus olejomaleb s názvem Poemila pomohl prvnímu setkání s jejím manželem, klavíristou a skladatelem Jiřím Pazoure. Obrazy vznikaly při poslechu jeho hudby a zahájily mimořádnou spolupráci dvou uměleckých duší. Dnes spolu Jiří Pazour a Olga Volfová připravují mezinárodně úspěšný projekt s názvem "Koncert tónů a barev", který během večera spojuje klavírní improvizaci s malířskou tvorbou. A co je tajemstvím úspěchu? „Když jsou dva lidé, jeden maluje a jeden vytváří hudbu, musí být na sebe dobře naladěni. Musí souznít. Když není jednotnost, tak to není ono…“ Olga Volfová má ráda hudbu natolik, že dokonce studovala muzikoterapii a vedle klasického zpěvu také zpěv alikvótní. „Studium muzikoterapie mi prospělo v tom, že jsem si na hudbu udělala jiný názor.“

03701250.jpeg

Olga Volfová ráda tvoří v přírodě a malířskou techniku volí přesně podle toho, jak chce daný objekt vyjádřit. „Nejhezčí jsou práce, když se mi podaří zachytit atmosféru místa a přinesu domů obraz, který mohu dát rovnou na výstavu“. Ostatně Olga Volfová o sobě říká, že ráda vychází z realizmu. „Ve své tvorbě se snažím vypíchnout vždy podstatu. To, co je pod povrchem“. Ale také osobní zážitky - například v obraze Tanec s rejnoky, kdy si v Austrálii zaplavala v tropickém moři mezi rejnoky, nebo v obraze Zátoka Robina Hooda, kdy nezapomene na bílou loďku v divokém moři, na které se chtěla projet. Nejvíce pracuje s pastelem a kresbou, ale na cesty si vozí akrylové barvy, protože rychle schnou. Ateliér využívá pouze pro dokončení některých prací nebo při práci s olejomalbou.

V současnosti můžeme tvorbu Olgy Volfové vidět na její výstavě s názvem Obrazy z cest. Až do 2. října jsou v galerii Prácheňského muzea v Písku vystavovány obrazy z cestování po Holandsku, Portugalsku, Francii, Maltě, Anglii, Skotsku a Austrálii. „Ta cesta do Západní Austrálie se mi stala hodně osudnou. Jako kdybych tam cítila nějaké kořeny, cítím se tam opravdu jako doma.“ A kde Olga Volfová tvoří v Čechách? Velkou inspirací je Vysočina a Krkonoše. Ale především Jeseníky, kde na starém hradě v Branné například „za deště a větru“ vznikl krásný obraz s názvem Renesance.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio