Igor Heinz, hudebník a autor knihy o hudební minulosti Šluknovského výběžku
Velkou hudební minulost docela malého Šluknovského výběžku přiblížil Igor Heinz, autor knihy, kterou vydal Kruh přátel muzea Varnsdorf a která se vloni dočkala i překladu do němčiny.
V šesti kapitolách členěných podle šlechtických rodů, které se na Šluknovsku vystřídaly ve vládě, jsou vylíčeny hudební dějiny od prvního osídlování po devatenácté století.
Šluknovský výběžek, nejsevernější cíp naší republiky, jehož dějiny utvářeli Češi, Němci a Lužičtí Srbové, je do dneška poznamenaný neblahým poválečným odsunem většiny původního německy mluvícího obyvatelstva.
Region vymezený zhruba městy Děčín, Žitava a Budyšín však patřil už za vlády Karla IV. ke kvetoucím oblastem Českého království, na přelomu 18. a 19. století to byla jedna z hospodářsky nejvyspělejších a oblastí Čech s nejhustším osídlením. Vedle tradičního sklářství se zejména ve druhé polovině 19. století rozvinul textilní průmysl. Vyráběly se látky, stuhy, prýmky i umělé květiny.
Varnsdorfu se v té době říkalo "Malý Manchester" a Rumburku "Malá Paříž". Filipov známý jako „Lourdy severních Čech“ byl jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst ve střední Evropě.
Jak se tu dařilo hudbě? Na tuto otázku odpovídá kniha Z hudební minulosti Šluknovska, s jejímž autorem Igorem Heinzem jsme se sešli v pondělní Telefonotéce.
Ze slovenské Staré Turé odešel ještě jako student veden shodou náhod, svou objevitelskou povahou a smyslem pro dobrodružství vypěstovaným v mládí četbou románů Jacka Londona.
Na rozdíl od něj se ale dostal nikoliv ke zlatonosnému Klondiku , ale do severních Čech, kde se těžilo zlato nazývané tehdy hnědé. Pravé zlato objevil nakonec jinde. Ve starých skříních a bednách s notami na kostelních kůrech, v knihovnách a archivech.
Výsledkem desítek let jeho bádání je kniha přibližující hudební dějiny regionu až do vrcholné události z roku 1830, kdy byla ve Varnsdorfu provedena Beethovenova Missa Solemnis.
Dočteme se o dětství Christopha Wilibalda Glucka v Chřibské, o skladateli Heinrichovi z Krásného Buku, jehož zásluhou nejspíš poprvé v Americe zazněla Beethovenova symfonie č.1, o rodině Richterů z Rumburka, z níž vzešel světoznámý klavírista Svjatoslav.
Ale nejen to… Jak se totiž píše v jedné z recenzí: „Zápal, s nímž autor hudební dění na Šluknovsku popsal, přesahuje veškerá očekávání, s nimiž čtenář bere do rukou knihu o hudebních dějinách.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
