Iva Procházková, spisovatelka a scenáristka
Před dávnými a dávnými lety, konkrétně v roce 1965 to bylo, spisovatel Jan Procházka, otec dvou holčiček Lenky (1951) a Ivy (1953), pozdějších spisovatelek, způsobil rozruch na české literární scéně románem Ať žije republika; byl to objevný pohled na nehrdinské období, jemuž jsme si později navykli říkat „slavné májové dny,“ očima vesnického kluka.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Vzápětí vznikl v tvůrčím tandemu Procházka – Kachyňa stejnojmenný film. V tomto období Jan Procházka s režisérem Karlem Kachyňou spolupracovali intenzivně i na dalších úspěšných filmech, například Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Kočár do Vídně (1966), Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970) – to už šlo vinou začínající normalizace rovnou do trezoru.
Jan Procházka se stal jedním z mužů takzvaného pražského jara 1968, doby nadějí a obrody, která vzala rychle zasvé, když na ulicích našich měst zahrkaly v srpnu téhož roku sovětské tanky, které nám bez pozvání přijely poskytnout bratrskou pomoc. Iva Procházková považuje toto období svého života za zásadní, kdy se formovala její budoucnost. Bylo jí tehdy osmnáct, jejímu otci třicet devět.
V Telefonotéce zaznělo z povolaných úst protagonistky to, o čem se tady vinou jakési útlocitnosti už bezmála 50 let mlčí. Iva Procházková věcně zavzpomínala, že v době začínající normalizace se režisér Karel Kachyňa v československé televizi veřejně kál, řka, že jeho spolupráce v Janem Procházkou byla omyl. A Jan Procházka se rozstonal a zemřel v únoru 1971 ve věku 42 let.
Iva Procházková dodnes napsala a vydala více než 30 knih, většinou se jedná o prózu pro děti a mládež. Když v dobách rozpoutané normalizace pochopila, že jí nikdy nebude umožněno vystudovat vysokou školu a vydávat ve své vlasti, rozhodla se s mužem Ivanem Pokorným, hercem a režisérem, emigrovat. Přes Jugoslávii vycestovali do Rakouska, pak do Německa. S dvěma malými dětmi, bez zajištění, se školní znalostí němčiny. Iva čekala třetí dítě a usilovně se učila němčinu. Začala psát jednoduché povídky pro časopisy, zanedlouho vyšla německy první knížka. Knihy měly úspěch, sbíraly ceny na veletrzích, vycházely v překladech.
Po listopadu 1989 rodina váhala s návratem – zpátky do Prahy se přestěhovali až v roce 1994 – tentokrát už bez nejstarší dcerky. Dnes v zahraničí studují a žijí všechny tři děti. Ivu hned po návratu oslovila Česká televize se zájmem o detektivky. Tak vzniklo 12 dílů seriálu Vraždy v kruhu: Iva píše scénáře, Ivan režíruje. Spolupráce s televizí ve vzájemné shodě pokračuje.
Telefonické spojení do studia je 221 553 223.Dotazy můžete psát na e-mail: reflektor@rozhlas.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
