Jaroslav Franc, teolog
S Jaroslavem Francem, teologem, hovořil Petr Gojda o islámu.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
A také jak ho viděl český orientalista, papežský prelát, biblista, cestovatel a spisovatel, Alois Musil, který zemřel před více jak sedmdesáti lety.
Ve 40. letech 20. století, několik let před svou smrtí připravil Alois Musil k vydání česky psanou souhrnnou studii na téma vznik a vývoj Islámu ve světě. Text nevyšel a po řadě let, kdy byl rukopis ztracen, vyšla kniha Ze světa islámu teprve dnes péčí nakladatelství Akropolis.
A možná je to dobře, protože právě dnes Musilovy poznatky a názory vyznívají navýsost aktuálně: „Evropské velmoci si lačně přisvojovali zemi za zemí, muslimský dorost se probouzel a chápal povinnost odboje (…) ve dvacátém století se zrodil v Evropě dravý imperialismus, který násilím porušoval pozvolný pokrok islámu (…) Orient touží, aby zůstal sám pro sebe, aby si upravil evropské myšlenky po svém. Pronikání křesťanské kultury bylo pro něj příliš spěšné. Zdálo se mu, že Evropa hledá svůj prospěch, nikoli prospěch Orientu.“
Zodpovědnost Evropy na muslimské radikalizaci, kulturní sounáležitost Evropy a arabského světa, poušť jako místo zrodu monoteismu a místo setkání s Bohem, ale také vývoj raného islámu a jeho podoby v jednotlivých zemích. To jsou některá z témat, kterým se věnuje kniha Ze světa islámu.
Vzdělanec a přítel beduínů Alois Musil pocházel z Rychtářova u Vyškova. Bohoslovecká studia absolvoval v Olomouci a po krátkém kněžském působení na Moravě pokračoval, už jako doktor teologie, ve studiu semitských jazyků a biblistiky v Jeruzalémě a v Bejrútu. „Snažil se především poznat co nejzevrubněji prostředí, kde se postupně zrodila všechna tři monoteistická náboženství – judaismus, křesťanství a islám,“ píše ve své studii - Alois Musil a jeho svět islámu: nový zájem a poznatky – Luboš Kropáček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.