Jedinečné příběhy o Antarktidě s vědcem a spisovatelem Markem Váchou
Čtvrteční vltavská Telefonotéka nabídla mimořádné setkání v rozhlasové Galerii na Vinohradech, posluchači si nenechali ujít osobní setkání s populární osobností Markem Orko Váchou. Překvapení bylo několik.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Moderátorce Evě Ociskové se podařilo téměř nemožné. V jednom vltavském dopoledni se o své zážitky s posluchači podělili tři naši v mnoha směrech i oborech nepřekonatelní polárníci.
S Markem Váchou se při poslechu záznamu Telefonotéky sice neponoříte pod hladinu o teplotě mínus dva stupně, ale do jinde na naší planetě neslyšitelného ticha. Jak na ně reaguje lidský organismus, zvyklý z civilizace na neustálé podněty? Jaká je Poslední země, Antarktida?
Nápoj je jiskřivě oranžový z vycházejícího slunce, třpytný a chladný, její krása není pro každého. Neumím popsat, co je na Antarktidě tak magnetického: je to celková atmosféra, odraz červeného slunce v ledových jezírcích, nálady soumraků a blízkost života a smrti. Co nic nestojí, za nic nestojí.
Jak se na Antarktidu dostat a pracovat na stanici Eco-Nelson? Jedině s “řidičákem” zakladatele naší stanice, autorem populární příručky Člověk v drsné přírodě aneb Průvodce přežitím Jaroslavem Pavlíčkem. Je mj. znám tím, že “nepotřebuje” a tedy ani nevlastní mobilní telefon. Evě Ociskové se jej přesto podařilo přesvědčit k telefonátu. A také dalšího polárníka, kytarového virtuóza Lubomíra Brabce. Ani o legraci nebyla nouze.
“Největším antarktickým polárníkem je - alespoň pro mne - Ernest Shackleton,” říká Marek Vácha. “Velel pěti antarktickým výpravám, proslul jako mistr improvizace a směsí originality, vůle a své osobnosti dokázal řešit situace, jež se všeobecně zdály neřešitelné. Nikdy neztratil ani muže.”
Vyprávění známé osobnosti české vědy a kultury Marka Váchy je provázeno skladbami Ludwiga van Beethovena v podání klavíristy Ivana Moravce, nechybí ani hudba rozezněná polárníkem Lubomírem Brabcem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
