Jiří Josek, bohemista, překladatel, redaktor, nakladatel a divadelní režisér

25. duben 2016

"Shakespeare je jako partitura, kterou každý překladatel rozehraje trochu jiným způsobem," říká Jiří Josek, překladatel s výraznou divadelní vlohou. Jeho překlady vznikají na konkrétní objednávku divadel, překladatelské řešení spoluovlivňuje režisér a pojetí inscenace.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Na Joskova Shakespeara si v Praze aktuálně můžete zajít do Národního divadla, do Divadla v Dlouhé, v Řeznické, do Švandova a do Divadla ABC nebo na Vinohrady. Hrají jej v Národním i Městském divadle v Brně, ve Slováckém v Uherském Hradišti, vTěšínském divadle, v Českých Budějovicích i v dalších městech.

Ve svém nakladatelství Romeo vydává dvojjazyčné zrcadlové překlady Shakespearových her. Je jich sedmadvacet, letos vyšel Jindřich IV., historická hra, která uvádí na jeviště vtipného zhýralce Johna Falstaffa. Na svém kontě má Jiří Josek několik vlastních divadelních režií, z jeho rozhlasových inscenací jsme se zaměřili na Julia Caesara, který měl premiéru vloni.

Heslo Shakespere najdete ve jmenném rejstříku knih, u kterých byste to opravdu nečekali. V pojednáních astrofyzika Stewena Hawkinga, v esejích kněze Tomáše Halíka, v denících Jiřího Ortena, v Odcházení Václava Havla, v životopisu Beatles, v příručkách pro zahrádkáře i v muzikálech. Ty má Jiří Josek rád a řadu jich přeložil, proto jsme si některé shakespearovské muzikálové kousky v Telefonotéce zahráli.

Hovořili jsme o tom, co překladatel vyčte o osobnosti Williama Shakespeara z jeho díla, kdy se stal tento dramatik v Anglii "národní postavou", jaká byla jeho cesta do českých divadel a jak si v nich letošní 400. výročí Shakespearova úmrtí připomínají.

Do Londýna jsme zatelefonovali Jaroslavu Beránkovi, který se zajímá o podobu oslav v Londýně a v dramatikově rodném Strattfordu.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Renata Klusáková
Spustit audio