V Mongolsku umí hromada lidí česky

29. březen 2017

Milého překvapení se nám dostalo hned ráno na recepci Českého rozhlasu. Koordinátor česko-mongolského projektu Richard Slabý sice nesliboval, ale podařilo se mu do vysílání přivést hosta “přímo z Mongolska” - slečnu Shurenchimeg Banzragchsuren. Studuje obor lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělské v Praze.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Na studia v Čechách se připravovala intenzivní roční výukou: “Čeština je těžká, ale krásná.”

“Samozřejmě,” říká Richard Slabý, “když jsme se dověděli, že tady máme mongolskou studentku, která u nás studuje lesnictví, tak jsme se hned sešli a dali dohromady možnosti spolupráce, protože jazyková bariéra mezi Mongolskem a Českou republikou má dvě roviny. V málokteré zemi na světě, v takové rozvojové jako je Mongolsko, umí dvě procenta lidí česky! To je poměrně hodně. Takže se vám může na vesnici stát, že se vám rozbije auto a vy sakrujete, hromujete a najednou se ozve: “Helé, co potřebuješ? Opravim!”

03829391.jpeg

A najednou se ukáže, že onen člověk u nás třeba půl roku někde pracoval a opravoval auta nebo šil sedla ke koním, protože práce s kůží je Mongolům vlastní. Takže hromada lidí tam umí česky. Ale na druhou stranu, když česky nemluví, tak jste naprosto vyřízená. Protože málokdo umí rusky, málokdo umí anglicky. V mladé generaci už je to zase lepší, ale po Schuri jsme hned sáhli, protože součástí projektu, o kterém budeme mluvit, jsou výstupy v mongolském jazyce. Ona ty překlady kontroluje stran odbornosti, protože obor lesnictví je obor specifický a má hromadu specifických odborných názvů.”

Možná to už dnes neplatí, ale žiji s představou, že každá holka a kluk u nás umí vylézt na strom. Což je ovšem něco jiného, než se věnovat stromolezectví. To už má souvislost s horolezectvím. Věnuje se mu Karel Kejla.

“To je opravdu rozdíl, zkusit si vylézt pár metrů, anebo provozovat lezení na strom třeba v lesním porostu, kde patnáct, dvacet metrů není větev vůbec žádná. Takže vylézt takhle vysoko po holém kmeni a až do samotného vršku koruny, to je právě ten obor stromolezectví. Vznikl zřejmě prvotně kvůli arboristice, což znamená péči o stromy ve veřejném prostoru, ale také kvůli sběru genetického materiálu přímo ze stojících stromů. A to byl důvod, proč do projektu bylo stromolezení zařazeno, protože projekt komplexně pomáhá lesnictví. Od sběru, monitorování stavu lesa, jeho historie, sběru genetického materiálu, práce s genetickým materiálem, školkařství, výsadba a návody, jak hospodařit v porostech.”

Jsou Mongolci odvážní? Měl jste dost zájemců o výuku? “Mongolové mě především příjemně překvapili svým přístupem. Měli obrovský zájem o to, co nabízely moje kurzy, byli pozorní, byli velmi ukáznění, doprodrobna plnili moje příkazy, takže mé obavy o jejich bezpečnost, o to, aby se tam něco nestalo, se ukázaly jako úplně zbytečné. Pracovali jsme ve výškách dvacet pět metrů.”

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Eva Ocisková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.