Kateřina Pařízková, kurátorka sbírkových a mobiliárních fondů Archivu Národního muzea

29. červenec 2016

Barokní poutní cesta do Hájku je srdeční záležitostí PhDr. Kateřiny Pařízkové, kurátorky sbírkových a mobiliárních fondů Národního muzea v Praze. Z jakého důvodu?

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

“Barokní poutní cesta do Hájku vede skoro polovinou po území Prahy 6, kde jsem jako dítě vyrůstala a vždycky mně bylo divné, k čemu patří ty velké stavby. Kaple této poutní cesty jsou opravdu velké. A když jsem potom hledala téma pro volný čas, tak jsem začala pátrat po historii té barokní cesty, která mě přivedla i ke studiu archivnictví.

Bakalářská práce potom byla výsledkem mého bádání, vydala jsem ji jako článek o barokní poutní cestě. A protože mi bylo líto, že téma by zapadlo proto, že jsem ukočila nějakou etapu, tak jsem se té cestě začala věnovat dál a začala jsem hledat, jak ji představit veřejnosti, protože jsem v průběhu svého putování, ať historií nebo cestou samotnou, zjistila, že ve skutečnosti ta cesta už v některých úsecích neexistuje, že o ní lidé ani nevědí, že není vytyčena na mapách, že liniově není vůbec nikde zvýrazněna. Takže jsem hledala, jak dál po cestě a podařilo se mi spojit s paní Michaelou Valentovou, s níž jsme v roce 2013 založily občanské sdružení, dnes tedy Spolek Poutní cesta Hájek.

Poutní cesta do Hájku, lemovaná výklenkovými kaplemi s obrazy ze života Panny Marie a sv. Františka, byla vybudována už na staré zemské cestě, která pamatuje doby Přemyslovců a ještě hluboko hluboko do minulosti, protože to byla jediná cesta vedoucí z Prahy na západ. Podle Vltavy se chodit nedalo, tam ještě byly skály, takže všichni, kteří chtěli na západ, ať už to byl Karel IV. nebo kdokoli jiný z města, tak musel projít přes Pohořelec Strahovskou bránou a tam se vydat na cestu, v našem případě do Hájku.”

K vyprávění archivářky Kateřiny Pařízkové o historických souvislostech vzniku evropského unikátu, o jeho současném stavu, o možnostech jeho obnovy i ochrany, se připojili osobními zkušenostmi s péčí o tyto památky a prosbou o radu i posluchači Telefonotéky.

02395565.jpeg

K dotazům, jak lze přispět k obnově jedné z kaplí Barokní poutní cesty Hájek, doporučujeme vyhledat vhodnou formu na www.poutnicestahajek.cz

K telefonickému dotazu posluchačky paní Kozákové, týkajícímu se kaple na cestě do Staré Boleslavi: jedná se o 38. kapli poutní cesty do Staré Boleslavi, tzv. Strašenskou, která leží na katastrálním území obce Dřevčice a o její opravě v současné době probíhají jednání mezi obcí Dřevčice a městem Starou Boleslaví. Iniciativu opravy kaple převzal spolek OSPAZ a MÚ Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Chystá se veřejná sbírka a další akce, aby se shromáždil dostatek finančních prostředků. Více informací na www.ospaz.cz a www.via-sancta.cz

Určeno celoročním i prázdninovým poutníkům:

“Ráda bych posluchače pozvala,” říká Kateřina Pařízková, “na putovní výstavu, kterou jsme jako Spolek uspořádali s Městskou částí Praha 6. V současné době je výstava až do konce letošních prázdnin umístěna v barokní sýpce v obci Prostřední Lhota, což je nedaleko Slapské přehrady u Nového Knína, je to pobočka Hornického muzea v Příbrami. Zároveň bych chtěla požádat, kdo ví, kam přemístit výstavu 20 obrazů kaplí poutní cesty a informační panely, tak ať nám dá vědět, protože bychom tuto výstavu rádi představili i dále.

A za druhé bych ráda pozvala na hlavní letošní hájeckou pouť. Ti, kteří si pouť chtějí projít pěšky jako poutníci i s duchovní náplní, ať přijdou v 6 hodin ráno 10. září na Dlabačov ke kapli č. 1. Mohou jít pěšky celou cestu a skončit v Loretě v Hájku.”

Několik týdnů po vysílání nám Kateřina Pařízková sdělila, že na pouti v Hájku se objevili posluchači Vltavy, kteří přišli přímo na základě odvysílaného pořadu.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Eva Ocisková
Spustit audio