Nechceme brát hudbě její tajemství, říká Klára Boudalová

3. říjen 2016

„Edukátor nesmí svou vášní převálcovat publikum,“ říká Klára Boudalová, autorka vzdělávacích programů. Tvoří je pro Českou filharmonii, Národní památkový ústav a další instituce.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Je také autorkou osmi dílů CD Nebojte se klasiky. V Telefonotéce byla řeč o tom, kam se posunuly někdejší „výchovné koncerty“, jak lze využít moderní technologie, jak vypadá povedený a nepovedený pořad.

Hudební edukace je u nás poměrně nový fenomén, nemá vlastně ani české jméno. „Ve světě se razí pojem ,edutainment‘, kombinace edukace a entertainmentu neboli bavení,“ říká Klára Boudalová, která uvádí také příklady podařeného a méně vyvedeného zahraničního projektu, kterých se zúčastnila.

Základním cílem hudebních edukačních programů není zahltit malé posluchače balíkem informací, ale program v nich má vzbudit nadšení, chuť objevovat, tázat se. Získávání nových „duší“ v publiku také už přestává být primárním důvodem, proč instituce u nás a ve světě věnují spoustu času a prostředků do edukace. „Tyto projekty mají často význam společenský, sociální, budují komunitu a v neposlední řadě kultivují osobnost,“ vypočítává Boudalová.

V pořadu dále zaznělo, jaké to je, oblékat Jiřího Bělohlávka do kostýmu a přimět hudebníky na pódiu, aby vystoupili ze svých zažitých rolí, jaká hudba je pro děti nejvhodnější.

„Profese edukátora obnáší v mém případě také návrhy kostýmů, leckdy je šiju sama, scénář a režii, moderování a v neposlední řadě ráda uvařím muzikantům kávu, aby se cítili dobře,“ vypráví mladá hudebnice. Za velké plus považuje vlastní pódiovou zkušenost – vystupuje jako sopranistka v barokní, swingové i irské tradiční hudbě.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio