Marek Keprt, klavírista

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Odkud čerpá podněty pro svou tvorbu? Vyhledává české publikum koncerty soudobé hudby? A jaká je role skladatele v dnešním globalizovaném světě? I na tyto otázky se ptal Michal Bureš. Ve vysílání zazněly skladby v hostově podání.

Marek Keprt, olomoucký rodák, v letech 1992-2000 studoval ve Vídni na Universität für Musik und darstellende Kunst - kompozici (Iván Eröd a Dieter Kaufmann) a klavír (Alexander Jenner a Carmen-Graf-Adnet). Dále se účastnil klavírních mistrovských kurzů u Alexandra Jennera ve Vídni (1992), Jamese Tocca v Lucernu (1994), Csaby Királyho v Budapešti (2000), Carmen Graf-Adnet ve Vídni (2003) a Alexise Weissenberga v Engelbergu (2004).

Od roku 2002 je odborným asistentem Katedry muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde obhájil dizertační práci s názvem Hudební řeč Skrjabinova středního tvůrčího období na příkladu skladatelových klavírních poém (2008). Od roku 2002 také vyučuje hudební teorii a klavír jako hlavní obor na Církevní konzervatoři v Opavě. V roce 2013 zahájil doktorandské studium v oboru Interpretace a dějiny interpretace u Iva Kahánka na Fakultě umění Ostravské univerzity. Od roku 2014 je také ředitelem mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc.

Pravidelně koncertuje v České republice i v zahraničí. Pro Český rozhlas nahrál skladby Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna, Leoše Janáčka a Alexandra Skrjabina. Sólisticky spolupracuje s Moravskou filharmonií Olomouc, s níž provedl koncerty Roberta Schumanna - a moll, op. 54 (1991), Ference Liszta - č. 2 A dur (1995), Sergeje Rachmaninova - č. 2 c moll, op. 18 (1999), Alexandra Skrjabina - fis moll, op. 20 (2003), Césara Francka - Symfonické variace pro klavír a orchestr (2008) a Marka Keprta - ČtverJho chořních dob pro klavír, soprán a orchestr (2013).

Ve svém repertoáru má především skladby romantismu, přelomu 19. a 20. století, druhé poloviny 20. století i kompozice současných autorů. Badatelsky a interpretačně se však zaměřuje zejména na dílo Alexandra Skrjabina, z něhož vychází i skladatelsky. Se skrjabinovskými příspěvky vystoupil na několika mezinárodních konferencích – například v rámci Sympozia Melos-Ethos Bratislava (2007, 2009) či na Chopinovském kongresu ve Varšavě (2010). O Skrjabinovi a jeho díle taktéž přednášel na univerzitách a hudebních akademiích (AMU Praha 2008, VŠMU Bratislava 2008, Hochschule für Musik Dresden 2009, Universität Leipzig 2012, Universität Halle 2014).

Za své kompozice obdržel několik ocenění v soutěži Generace Ostrava a stipendium nadace Albana Berga ve Vídni. Jeho skladby byly uvedeny v České republice, v některých evropských zemích i v USA (mj. Národní divadlo – scéna Stavovské divadlo, Wiener Konzerthaus, Wiener Radiokulturhaus, College of Charleston) a na festivalech jako Wien Modern, Melos-Ethos Bratislava a MusicOlomouc.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.