Marek Piaček, slovenský skladatel
Pokud vás na koncertu či operním představení začnou víc zajímat pomalu se sunoucí ručičky hodinek než nabízená produkce a pokud se vám při tom do mysli vkrádá pocit ušlechtilé nudy, je třeba se zaměřit na Marka Piačka – třiačtyřicetiletého skladatele, flétnistu a performera z Bratislavy, zakládajícího člena maloměstského komorního orchestru Požoň sentimental.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Piačkova tvorba vychází z poetiky každodenního života, vedle sebe se v ní ocitají prvky z oblasti hudby vážné, populární, filmové, taneční, etnické či z městského folkloru. Skladby jsou přístupné jak běžnému, spontánně vnímajícímu posluchači, tak posluchači hudebně vzdělanému, který v nich může vysledovat jejich promyšlenou stavbu a práci s hudebními citáty.
Na Slovensku se na Marka Piačka „chodí“, patří k okruhu nezávislých osobností současné slovenské hudby. Jeho poslední premiéra proběhla letos zjara na kulturní stanici Děvín Slovenského rozhlasu. V rozhlasové opeře Stručné dějiny vesmíru vysvětluje osmiletá Nelli vznik vesmíru, vývoj lidstva a civilizace a přidává svou interpretaci fyzikálních teorií Stephena Hawkinga. Zní hudba, která s vesmírem souvisí – od Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji přes Blízká setkání třetího druhu po Nezodpovězenou otázku Charlese Ivese.
Také z této nové opery Marka Piačka a dalších kompozic, které natočil Slovenský rozhlas, jsme si v Telefonotéce poslechli ukázky. Hovořili jsme o principu otevřeném realismu v Piačkově tvorbě, o spolupráci s básníkem Egonem Bondym, o hudbě pro převodovkárnu Povážských strojíren i o tom, zda je možné s dvacetičlenným dětským souborem provést skladbu Johna Cage 4‘ 33‘‘ ticha.
Hudba Marka Piačka zazněla na mnohých evropských festivalech jako jsou Varšavská jeseň, Wien Modern, Wiener Festwoche, Danubiana Ljubljana či Mélos –étos.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
