Čínská civilizace svým způsobem zkolabovala v 19. století, říká sinoložka Olga Lomová

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Přestaly fungovat ideje, představy, morálka, hodnoty, které společnost stmelovaly.

„Tento jev stojí za hlubší prozkoumání, protože se nám to může stát také. Chybí hlubší promýšlení světa,“ domnívá se prof. Lomová, ředitelka Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Mezinárodního sinologického centra při UK.

Olga Lomová se zabývá hlavně starší čínskou literaturou a tématy z čínské kulturní historie. Přednáší také o ideologii ČLR, překládá moderní čínskou literaturu a v tisku i na svém blogu komentuje současné dění v Číně. V rozhovoru polemizuje s obecně tradovanou představou Číny jako jediné světové civilizace, která se po tisíciletí vyvíjí na stejném území, nezažila civilizační kolaps, nepodnikala vojenské výboje, neměla kolonie.

Byla Čína ve svých dějinách otevřená cizím vlivům? Kdy se ve vývoji opozdila vůči Evropě a jaké to mělo důsledky? Proč moderní Číňané vnímají tradici jako břemeno? To jsou některá z témat rozhovoru, ve kterém se prof. Lomová zmiňuje také o staré čínské literatuře, vztahu básníků ke krajině a přírodě, i třeba o symbolickém motivu cvrčka v čínské poezii.

Pořad doprovázejí nahrávky čínské hudby na tradičních nástrojích. Tyto ukázky, stejně jako středověká píseň kurtizány, mohou být pro leckterého posluchače velmi objevným zážitkem.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.