Flétnista Pavel Foltýn zanechává výrazné české stopy v Japonsku. A v Čechách zase japonské
Pavel Foltýn, sólista, komorní hráč, dlouholetý člen Symfonického orchestru prefektury Gunma v Japonsku. Témat k hovoru i skladeb k poslechu bylo opět mnoho. Na dotazy, na které se ve vysílání nedostalo, Pavel Foltýn odpoví ve zvláštní příloze Telefonotéky.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Využijeme příležitosti jeho krátké návštěvy, abychom se více dověděli o inspiracích, které můžeme od svých vzdálených přátel v Japonsku čerpat. A také abychom uspokojili všechny posluchače, kteří nám na naši mailovou adresu napsali svůj dotaz. Poslech Telefonotéky s Pavlem Foltýnem vám již na webových stránkách Vltavy nabízíme.
O některých skladbách, které Pavel Foltýn přivezl z Japonska:
Haru no umi - Jarní moře
“Skladba Haru no umi, v originále napsaná pro koto a flétnu šakuhači, se stala slavnou poté, co ji Michio Miyagi nahrál s francouzskou houslistkou Renée Chemet. Mně se podařilo tuto starou, ještě mono nahrávku sehnat, protože si myslím, že by stálo za to ji našim posluchačům představit. Navíc zde na koto hraje sám autor skladby Michio Miyagi, ve 20. století slavný hráč na japonský hudební nástroj koto.”
Večerní déšť v Londýně
“V roce 1952 se Michio Miyagi vydal vrtulovým letadlem na cestu přes Saigon, Bejrút a Karáčí, různě odpočíval, až dorazil do Francie. Tato cesta mu trvala tři dny. To jen tak pro představu. Ve Francii a Španělsku pak jako hráč na koto účinkoval na hudebních festivalech. Při svém návratu navštívil ještě Londýn, kde ho rozhlasová stanice BBC požádala o nahrávku. Ve studiu nahrál nejen své dnes slavné variace na japonskou píseň Sakura, sakura, ale také skladbu, kterou si vzápětí poslechneme. Když totiž Michio Miyagi před natáčením nocoval v hotelu, tak stále slyšel ten typický londýnský déšť, zvuk padající vody z vysokých budov, zvuk kapek vody na sklo okna. To ho inspirovalo k napsání skladby pro sólové koto Večerní déšťv Londýně. Dojem z této skladby je pro mne umocněn faktem, že Michio Miyagi přišel v dětství o zrak.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
