Petr Hruška, básník a literární historik

20. listopad 2015

Věci ohrožené zánikem mají v sobě něco krásného, říká Petr Hruška.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Snad proto chtěl být ornitologem, mykologem i indiánem a snad proto se stal básníkem. Mezi ohrožené druhy totiž rozhodně patří nejenom ptáci, houby či indiáni, ale taky poezie a básníci.

Petr Hruška vystudoval Vysokou školu báňskou a Ostravskou univerzitu, pokračoval na Masarykově univerzitě a stal se literárním vědcem a historikem. Ví tedy docela přesně, co má na mysli, když říká - rozum se musí namáhat, aby srdce vidělo přesně.

Přes zjitřené vidění světa je Petr Hruška pozitivním člověkem, zpráva o nulové naději je pro něj dobrou zprávou, neboť nula může být bodem počátečním. Miluje Ostravu, operu, soudobou hudbu, hospody, ve kterých se ještě může kouřit, dlouhé noční rozhovory s přáteli, životní výzvy a drobná dobrodružství.

Nedávno například vylezl po lešení obehnaném kolem věže ostravské katedrály až k nově zlacenému kříži zabodnutému do oblohy nad středem spícího města. To vše poté, co zaplatil pokutu za stejné dobrodružství svého básnivě založeného syna. Petr Hruška je vysokoškolský pedagog, momentálně dílem na plánovaném, dílem na vynuceném odpočinku, je totiž pedagogem empatickým, leč náročným, což se ukázalo být ne právě žádoucí.

A Petr Hruška je taky otec:

Doufám, že mě po cestěpro ten chlebasrazí auto!křikla jsidovnitř domácnosti

Celou tu dobunež jsi přišlastál ve mně životstrozev dórském slohu

Teď sedej ke stoluber máslotvrdé a bílé jako stěnaa připrav se –budeme dlouho jíst

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: ele
Spustit audio