Zuzana Lapčíková na pomezí žánrů

22. červenec 2016

Telefonotéka s cimbalistkou, skladatelkou, zpěvačkou, ale i herečkou Zuzanou Lapčíkovou přinesla setkání s velmi všestranně talentovanou osobností, která se v současné době pohybuje na pomezí folklóru, jazzu a klasiky.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Kořeny hudebnosti Zuzany Lapčíkové jsou v kraji moravského Slovácka, kde se díky rodinnému zázemí začala věnovat lidové hudbě. Na brněnské konzervatoři absolvovala hru na cimbál, na Masarykově univerzitě v Brně pak vystudovala etnologii a hudební vědu. Vyhrála řadu mezinárodních soutěží a je úspěšnou účastnicí mnoha mezinárodních festivalů.

Hrála s mnoha moravskými cimbálovými muzikami, ale pochopitelně také s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, různými komorními seskupeními a tělesy. Za všechny jmenujme alespoň Pražskou komorní filharmonii, Virtuosi di Praga, Filharmonii Brno a další významná tělesa. Věnuje se intenzívně také lidovému tanci a jeho uplatnění v nejrůznějších jevištních formách. Významná je například i její spolupráce s Emilem Viklickým.

Pro hudební svět Zuzany Lapčíkové je typické překonávání obvyklých hranic, věnuje se barokní i současné hudbě, stejně tak jako mnoha podobám jazzu. Zvláštní kapitolou je její autorská spolupráce s filmem a divadly, zejména pak baletem Národního divadla v Brně.

Pro mnohé posluchače pořad přinesl i dotyk zajímavých příběhů. Za všechny se zmiňme alespoň o Baladě o Veruně Čudové. Většinou její jméno spojujeme s překrásnou kresbou Josefa Mánesa. Milan Zpěvák a Zuzana Lapčíková se věnovali jejímu tragickému osudu (láska ke šlechtici, který zahyne na lovu a Veruna zešílí) a historii její lásky vykreslili na pozadí osobitě zpracovaných lidových písní. Velmi sugestivně vyzníval i vztah Zuzany Lapčíkové k osobnosti Jana Amose Komenského, který se stal dominantním tématem její originální kompozice.

Telefonotéka s cimbalistkou Zuzanou Lapčíkovou nabídla posluchačům řadu méně obvyklých nahrávek – tedy hudby na pomezí žánrů. Paralely její tvorby s hudbou Leoše Janáčka se jistě nabízí ( některé pasáže cyklu Po zarostlém chodníčku jsou v klavírním partu přímo zvukovou variantou cimbálu). K neobvyklým zážitkům zřejmě patřilo i zařazení části cyklu Contrasts Bély Bartóka v unikátní nahrávce z New Yorku z roku 1941 v podání samotného autora u klavíru, houslisty Josepha Szigetiho a klarinetisty Bennyho Goodmana.

Stovce minut Telefonotéky přirozeně dominoval cimbál. Moderátorka i posluchači jistě čekali vřelé, možná poněkud sentimentální vyznání. Paní Zuzana Lapčíková svůj vztah k tomuto nástroji vyjádřila naopak velmi racionálně : „ Pro své nekonečné možnosti tónových barev, je pro mě cimbál AKUSTICKÝM SYNTEZÁTOREM“.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Zuzana Ledererová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.