Audiodějiny jazzu: Začalo to docela nenápadně (1/10)
Na počátku dvacátého století se zdánlivě v populární hudbě mnoho nového nedělo. A přece - americké přístavní město New Orleans se dost lišilo od ostatních konglomerací. Bylo zde neobyčejně pestré prostředí po mnoha stránkách: jazykové (a tudíž národnostní), společenské i kulturní.
Audiodějiny jazzu vysíláme vždy první dva pátky v měsíci v pořadu Jazzofon od 9:00. Zobrazit všechny díly.
Všechny uvedené vlivy se spontánně prolínaly, což (pokud se hudby týče) vedlo postupně ke vzniku nových hudebních projevů, pro které byla společná výrazná synkopace a velký podíl improvizace (často dokonce kolektivní). Ať už to byl pianový či orchestrální ragtime, vaudevillové písničky, funkční i zábavná dechová hudba, blues (v celé řadě různých forem) nebo spirituály. To vše obsahovalo ve větší či menší míře prvky evropských hudebních stylů (především anglosaských, francouzských a španělských, ale přispěli také Italové, Židé a další). Důležité na celé věci je, že tato směsice navíc obsahovala silný vliv africké hudebnosti - především rytmy a intonace kreolů (privilegovaných afroamerických míšenců s přijíždějícími Evropany). Nenásilné propojení výše zmíněného vyústilo koncem desátých let ve zcela svébytnou hudbu, kterou už můžeme označit jako jazz.
První, tedy úvodní, pořad nabídne vzácné snímky uvedených hudebních útvarů, které se na vzniku jazzu podílely. Ano, už tehdy existovaly gramofonové desky, Edisonovy válečky nebo mechanická piana. Pro milovníky jazzu to bude spíše úsměvné nostalgické poslouchání, ale jsem přesvědčen, že k pochopení celé - už více jak stoleté - historie populární hudby je dost důležité znát i základy, ze kterých vše vyšlo.
Významné osobnosti a kapely: Scott Joplin (ragtime), Arthur Prior (ragtime), Polk Miller & Old South Quartet (spirituály), Fisk Jubilee Singers (spirituály), Billy Murray & American Quaertet (vaudeville), William C. Handy (blues), Earl Fuller (jazz), Original Dixieland Jazz Band (jazz).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
