Karel Vlach 100
Nepohasínající třpyt Hvězdného prachu na swingové tváři stoletého jubilanta.
V pořadu, ve kterém uslyšíte mnoho známých i neznámých skladeb orchestru Karla Vlacha hovoří Yvetta Simonová, Dalibor Kapras, Ivan Matějíček, Jaroslav Kopáček, Rudolf Výborný, Richard Adam, Karel Růžička, Vladimír Válek, Kamil Hála, Jiří Jirmal a Felix Slováček. Připravil a uvádí Aleš Benda.
Karel Vlach byl jednou z nejvlivnějších osobností české jazzové a taneční hudby. 8. října by se legendární dirigent dožil sta let. Letos 26. února zároveň uběhlo i 25 let od jeho úmrtí. Od dětství se učil hrát na housle, později i na klarinet a saxofon. Nejprve se ale vyučil obchodním příručím a pracoval u galanterní a obuvnické firmy, nakonec i jako prokurista. Získal tím obchodnické a organizační zkušenosti, které se mu později v jeho kapelnické profesi hodily. Vedle zaměstnání však stále častěji muzicíroval a hrál po večerech k tanci v kavárnách. Koncem 30. let již sestavoval vlastní soubory, v roce 1937 Charles Happy Boys, později Blue Boys. V květnu 1939 pak konečně získal živnostenský list pro kapelnickou živnost. Swingové hudbě a vedení big bandu zasvětil celý svůj život. Byl pro hudbu tak zapálený, že vyplňovala nejen jeho pracovní nasazení, ale i jeho volný čas. Těsně po válce jezdil do Plzně okukovat americké kapely a kupovat od nich aranže. Poslouchal desky, přepisoval si nahrávky, vyměňoval si materiál s dalšími přáteli.
Působení Orchestru Karla Vlacha bylo vždy spojeno s nějakým divadelním zázemím. Nejprve spolupracoval s Janem Werichem, doprovázel hry Divadla ABC. Dlouhá léta působil v rámci Hudebního divadla v Karlíně. Členům orchestru vždy říkával: „buďte rádi, divadlo je spolehlivá garáž“. Uměl se o své hudebníky dobře postarat, pokud mohl, pomáhal jim i v osobních problémech. Ti ho za to měli velmi rádi. Byl oblíbený a měl výborné výsledky. Pod jeho vedením byl orchestr vždycky na vynikající úrovni. Na přelomu 50. a 60. let řada členů jeho souboru odešla do nově vzniklého Tanečního orchestru Československého rozhlasu, který zakládal jeho odchovanec Karel Krautgartner. Situace se opakovala i v roce 1974 rovněž, tentokrát někteří jeho hráči dali přednost nově založenému Orchestru Československé televize. Karel Vlach však vždycky kapelu doplnil o nové velmi dobré hráče a pokračoval ve svém poslání. S Orchestrem Karla Vlacha jsou samozřejmě spojeni i mnozí zpěváci. Nejprve to byl Arnošt Kavka, který si však po válce postavil vlastní menší soubor a účinkoval samostatně. Nesmíme zapomenout na Sestry Allanovy, vokální trio, jehož členka Jiřina Salačová se uplatnila i sólově. Na Inku Zemánkovou a Jana Wericha. Velkými hvězdami pak byli Rudolf Cortés a Richard Adam, novější éru reprezentovali Milan Chladil a Yvetta Simonová. Orchestr Karla Vlacha v průběhu několika desetiletí v koncertních programech, v rozhlasových a televizních nahrávkách a pořadech, na nejrůznějších festivalech a soutěžích doprovázel desítky a desítky dalších našich zpěváků i zahraničních hostů. Protože se model swingového jazzu stal základem moderní populární hudby, je působení Vlachova orchestru spojeno nejen s jazzovými opusy, ale i s písničkami pro všední den. Na základě poptávky se v průběhu času v repertoáru stále více prosazovala běžná pop music na úkor jazzu a swingu. Po mohutném nástupu rockové hudby a malých skupin s elektrofonickými hudebními nástroji v 60. letech navíc význam velkého orchestru klesal. I v podmínkách této konkurence však kapelník Karel Vlach dokázal svůj orchestr nejen uživit, ale i orchestr udržet na vysoké úrovni a zůstat na scéně jako spolehlivá stálice. Karel Vlach byl po celou dobu pro mnoho jeho následovníků vynikajícím příkladem, jak dobře řídit orchestr, a to jak po umělecké, tak po lidské a společenské stránce.
Český rozhlas 3 – Vltava si připomene stoleté jubileum Karla Vlacha především dvěma pořady:
Páteční večer Aleše Bendy Karel Vlach 100 (30. září ) je koncipován jako volná koláž vzpomínek Vlachových spoluhráčů a spolupracovníků, proložená pečlivě vybranými hudebními ukázkami, zejména z těch starších období. Pořad samozřejmě zarámuje znělka orchestru Stardust, pak zazní brilantní převzaté instrumentálky počínaje „glennmillerovským“ evergreenem In the mood , přes skladby jako 12th street rag a Titter pipes, až po třeba Two o´clock jump. Pozadu nezůstávala ani původní česká tvorba, jak doloží instrumentálky Pozdrav orchestru, Eforia nebo Varšavské boogie Vlastimila Hály, Vindobona Jiřího Baura, Metronom či Prazdroj 12 stupňů Miloslava Ducháče anebo dokonce ukázka z náročného a prokomponovaného Dialogu pro sopránový saxofon a jazzový orchestr od Pavla Blatného. Pořad se nebude vyhýbat ani zpívaným ukázkám, ale opět sáhne spíše do zlatého fondu swingové klenotnice: Jan Werich přednese Množení a Nebe na zemi, trumpetisté Jiří Jelínek a Richard Kubernát zazpívají Chlupatý kaktus, Rudolfa Cortése uslyšíme v písni Tiše den zhasíná nebo Až budeš má a Yvettu Simonovou s Milanem Chladilem mimo jiné v evergreenu Dáme si do bytu. Pro Páteční večer dne 30. září vyzpovídal autor Aleš Benda zpěváky Yvettu Simonovou a Richarda Adama a hudebníky Jaroslava Kopáčka, Dalibora Kaprase, Ivana Matějíčka, Rudolfa Výborného, Karla Růžičku, Vladimíra Válka, Kamila Hálu, Jiřího Jirmala a Felixe Slováčka. V pořadu dokonce zazní i hlas Karla Vlacha. Uslyšíme jej z archívního záznamu, který pořídil v 80. letech pro potřeby tehdejšího televizního pořadu Ivan Štědrý. Karel Vlach se nám z pořadu vyjeví jako člověk s jasnou vizí, pracovitý, moudrý a laskavý. Jazzový podvečer v úterý 11. října se stručným podtitulem Karel Vlach, který připravil Antonín Matzner, bude naopak sledovat příběh Orchestru Karla Vlacha v přísném chronologickém sledu. Pořad tedy bude stručným medailonem dirigenta a jeho spoluhráčů. Posluchač bude provázen hudebními ukázkami z jednotlivých období a seznámí se z milníky vývoje orchestru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
