Pianistka a zpěvačka Macha Gharibian propojila svá hudební přání do jednoho tvaru

Arménské písně představují velkou inspiraci i pro francouzskou pianistku, skladatelku a zpěvačku s arménskými kořeny Machu Gharibian, které věnujeme Jazzofon ve čtvrtek 1. 12. v 9:00.

Vyrůstala v Paříži v arménské rodině hudebníků – její otec je kytarista a zakladatel gipsy-jazzové kapely Bratch. Na klavír se Gharibian začala učit velice brzy, studovala nejprve klasickou hudbu v Paříži, skládala scénickou hudbu a vystupovala také jako herečka a zpěvačka.

Můj otec a jeho skupina Bratsch měli na mou tvorbu velký vliv, protože mi ukázali, jak úžasnou hudbu můžete vytvořit tím, že promísíte různé kultury a styly.

Zásadní obrat v její kariéře měla cesta do New Yorku, kam přesídlila v roce 2005. Studovala u trumpetisty Raplha Alessiho, pianisty Jasona Morana, saxofonisty Raviho Coltranea a dalších a tato setkání ji pomohla nalézt osobitý styl, který zahrnuje jazz, world music i pop.

Při poslechu její hudby se dá jen těžko vyhnout srovnávání s výše zmiňovaným pianistou Tigranem Hamasyanem. Oba často používají ornamentální hru ve vysokých polohách klavíru, ale zatímco Hamasyan prudce střídá křehké lyrické melodie s místy až metalovými pasážemi, Gharibian se nikdy nepouští do tak ostrých dynamických kontrastů. To ovšem ani náhodou neznamená, že by její skladby byly monotónní.

Barbizon le 20/5/2016 |foto: Richard Schroeder

V pořadu zazní ukázky ze dvou alb, která dosud vydala. Tím prvním bude Mars z roku 2013: „Nepřemýšlela jsem o tom, jaký styl bych měla vytvořit nebo k jakému žánru by to mělo patřit. Prostě jsem se sama sebe zeptala, jak bych měla propojit všechny své hudební představy a přání do jednoho tvaru a ve studiu to zcela přirozeně vzniklo,“ vzpomíná pianistka na vznik svého debutu.

Spolu s ní se na něm podíleli bubeník Fabrice Moreau basista Théo Girard a kytarista David Potaux-Razel. V letošním roce vydala druhé album Trans Extended. Podívejte se na teaser přibližující jeho vznik:

www.machagharibian.com