Životní inspirace George Cablese
Hlavní múzou klavíristy Goerge Cablese (1944) je jeho životní partnerka, s níž sice není ženatý, ale jejich vztah je už více než třicet let „živoucí a inspirativní“. Všechny skladby z Cablesova alba My Muse jsou proto zamilované balady.
Ještě jako školák Cables rád chodíval po nočních ulicích New Yorku, aby vstřebával šepoty a zvuky kosmopolitního města i jeho různorodé obyvatele. Obdobně i později, během své hudební cesty, to často bral oklikou a v relativní anonymitě tříbil svůj osobní styl.
Zpočátku prošel klasickou hudební průpravou, ale v pubertě ho nadchla svoboda jazzových možností. Je ročník 1944 a tak od počátku šedesátých obdivuje Herbieho Hancocka a Chicka Coreu. Za svoje největší vzory ale považuje nepianisty: Milese Davise, Johna Coltranea a svého bájného spoluhráče Arta Peppera.
Jako teenager hrál Cables se skupinou Jazz Samaritans spolu s tehdy vycházejícími hvězdami Billym Cobhamem a Lennym Whitem. Brzy doprovázel také Maxe Roache i Arta Blakeyho. V roce 1969 se vydal na turné s titánským tenorsaxofonistou Sonnym Rollinsem a o dva roky později byl už známou postavou losangeleské a sanfranciské jazzové scény, kde se tehdy usadil.
Dnes Cables žije a hraje se svými trii v New Yorku. Jeho projev rozvíjí harmonicky bohaté doprovázečské umění Tommyho Flanagana, Kennyho Barrona a Barryho Harrise.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
