Poválečný strojopis deníku historika Jana Slavíka (1885-1978) našel editor Jaroslav Bouček v archivu Národního muzea v Praze.
Strojopis obsahuje deníkové záznamy od října 1939 do května 1945. Některá období deníkové záznamy nezachycují, např. extrémně nebezpečnou dobu heydrichiády (květen-září 1942). V době, kdy bylo oznámeno vyhlazení Lidic, vytknul Slavíkovi jeho syn, že svými zápisky ohrožuje celou rodinu, a požadoval zničení deníku. O tom, jak historikovi na těchto komentářích záleželo, svědčí to, že na oklamání rodiny spálil deníky ze svého mládí a z období první světové války...
Osmidílný pořad z cyklu Osudy připravil Petr Turek. Účinkuje Petr Adler.
Herečka Marie Málková, celoživotní partnerka režiséra Jana Grossmana, vypráví ve vltavských osudech o svém životě u divadla i bez něj. Hned po studiu nastoupila v roce 1962 do Divadla Na zábradlí a měla velké štěstí, že se tak na úplněm začátku své kariéry mohla spolupodílet na vzniku legendární divdelní epochy, kterou v divadle vytvořil nový umělecký šéf Jan Grossman.
V cyklu Psáno kurzívou uvádíme esej současného anglického divadelníka. Problematika divadelního prostoru je vedle otázek herecké tvorby, vztahu režiséra a herce, vztahu herců a obecenstva, jedním ze stěžejních témat, jimiž se Peter Brook ve své praxi i ve svých úvahách celoživotně zabýval. Knihu Pohyblivý bod, z níž je vybrán tento text, přeložil Jan Hančil. Připravil Jiří Vondráček. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jiří Ornest.
Premiéru vysíláme k 85. výročí autorova narození (21.3. 1925), a zároveň v rámci Britského roku.
Rozhlasové pásmo o mnoha podobách básníka, dramatika, překladatele, editora díla Františka Halase, literárního a výtvarného historika, výtvarníka i znalce tajemství čaje Ludvíka Kundery. Z archivních i čerstvých záznamů k autorovým 90. narozeninám připravil a uvádí Tomáš Sedláček
Jediný jihoslovanský nositel Nobelovy ceny za literaturu Ivo Andrić je doma i ve světě proslulý zejména jako prozaik. Až při prvním posmrtném vydání Andrićových spisů v roce 1976 vyšlo najevo, že autor po celý život sporadicky psal poezii. Dávno se zapomnělo, že básnickou knížkou v roce 1918 debutoval – popsal v ní své zážitky z mariborského vězení, kde byl uvězněn pro podezření ze spoluúčasti na sarajevském atentátu.Rozhlasový výběr z básní Ivo Andrice z vlastních překladů připravil Dušan Karpatský. Vysíláme v rámci Srbského týdne.
Španělský pozdně romantický básník Gustavo Adolfo Bécquer sebral v druhé půli 19. stol. na dvě desítky tajemných příběhů ze starého Španělska. Tyto legendy mají své kořeny v orientální literatuře, ale i ve španělském folklóru. Zaujmou především zvláštní působivou atmosférou, která z těchto vyprávění činí drobné literární skvosty.
Příběh s názvem Varhany mistra Péreze (Pověst ze Sevilly) se začíná za štědrovečerní noci v chrámu kláštera svaté Anežky v Seville. Dozvíme se v něm, proč tehdy na půlnoční mši zněly varhany tak bezvýrazně. Původní varhany mistra Péreze se totiž rozpadly stářím už před drahnými lety a s nimi zmizela i varhaníkova duše...
Španělský prozaik, esejista a básník José Jiménez Lozano ve své tvorbě podrobuje kritickému přehodnocování španělskou duchovní a kulturní tradici. Nejde přitom cestou destrukce, nýbrž očistného poukazování na jejich autentickou, přetrvávající hodnotu a hluboké kořeny spočívající v multikulturnosti Španělského poloostrova.
Naše tři kratičké povídky jsou vybrány ze souboru s názvem Věno po mé matce, který byl r. 2002 oceněn Cervantesovou cenou. Třem textům jsou společná témata vztahu k minulosti, ztráty hodnot a mizení kdysi samozřejmého řádu. Drobná lidská dramata odrážejí velké, hlubinné dějinné změny. Osudy obyčejných lidí ve světě, který přestává být jejich světem.
Z překladu Jany Novotné připravil Petr Turek. V režii Markéty Jahodové účinkují Marta Vančurová a Pavel Soukup.
Pedagog, filozofující psycholog a psychoterapeut Oldřich Čálek (nar. 1946) je autorem oborových prací, píše i beletrii a eseje.
Ve dvoudílném eseji s názvem Domov nás může zachránit aneb Občanská společnost, domov a psychoterapie (1999) se Čálek zamýšlí nad postmoderním pokusem o destrukci všech hodnot bez náhrady, pokusem, jemuž sekunduje i druhá síla: globální liberalismus. Odpovědí na tyto destruktivní tendence je autorovi postupné budování občanské společnosti, jejímž základem je rodinný domov jako "líheň lidství". Občanská společnost jako "širší domov domovů se nevyvine spontánně, tomuto procesu je třeba napomáhat: "Domov, chápaný jako probuzená společná starost o možnost sdíleného dobra je to jediné, co nás může zachránit před pádem do cizoty zániku"...
V režii Josefa Melče účinkuje Vojtěch Ron. Pořad byl natočen r. 2000.
Danilo Kiš se narodil roku 1935 v Subotici v rodině maďarského žida a matky Černohorky. Do roku 1942 žil v Novém Sadu, později odchází do otcovy vlasti - Maďarska. Poté, co je Kišův otec odvezen do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, je zbytek rodiny repatriován do Černé Hory, kde se usidluje v Cetinje, historické metropoli země. Vystudoval filozofickou fakultu univerzity v Bělehradě v letech 1954 až 1958. Proslavily ho hlavně romány jako Zahrada, popel nebo Žalm 44.
V nedělním dopoledním čase uvádíme detektivně laděný příběh české spisovatelky. V režii Hany Kofránkové účinkuje Apolena Veldová. Premiérou povídky připomínáme 5 let od úmrtí této významné autorky (zemřela 25. 2. 2005).
