Kristina Carlson: Být sama sebou
Literární pásmo věnované životu a dílu současné finské spisovatelky. On-line k poslechu do soboty 16. prosince 2017 .
Finská spisovatelka Anna Kristina Carlson (nar. 1949) vystudovala obecnou literární vědu na Helsinské univerzitě. Po absolutoriu v roce 1974 pracovala více než dvacet let jako redaktorka největšího finského časopisu Suomen Kuvalehti a roku 1996 vstoupila na dráhu spisovatelky a publicistky ve svobodném povolání. V letech 2001–2006 řídila časopis Books from Finland, který se zabývá propagací finské literatury v zahraničí.
V 90. letech také vydala pod pseudonymem Mari Lampinen sérii dvanácti příběhů pro mládež. Jejím prvním literárním počinem byla básnická sbírka Světlo šera (1986). Skutečným, oceňovaným průlomem se ale stala její románová prvotina Na konec světa z roku 1999. Mnohovrstevnatý příběh helsinského studenta Lennarta Falka se odehrává v 70. letech 19. století a oním „koncem světa“ je vzdálené sibiřské město Nachodka, kde se student geologie usadí. Ani tam však neunikne rozporuplnosti života a nejistotě osudu.
Po desetileté odmlce přišla autorka s dalším románem, tentokrát situovaným do malé anglické vesnice Downe, jejímž nejslavnějším obyvatelem byl Charles Darwin. I tento román (česky Zahradník pana Darwina, 2011), se dočkal úspěchu u kritiky a navzdory své experimentální formě i velmi příznivého ohlasu čtenářů. V roce 2010 za něj Kristina Carlson obdržela Státní cenu za literaturu a o rok později byl nominován také na Cenu Severské rady za literaturu.
Literární pásmo věnované finské spisovatelce uvádíme u příležitosti 100. výročí vyhlášení nezávislosti Finska (6. 12. 1917).
Účinkují: Zuzana Slavíková, Dana Černá, Kateřina Fixová, Kamil Halbich, Michal Zelenka a Igor Bareš
Z vlastních překladů připravil: Vladimír Piskoř
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno v roce 2013.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
