Karel Hvížďala: O Kunderově prorokované bolesti
Esej v autorské interpretaci. V debatě dvou protagonistů z románu Milana Kundery Nesmrtelnost jedna postava říká: „Jestliže se veškerý čas promění v dětskou hru, zahyne jednoho dne svět za našeho veškerého žvatlání a smíchu.“
Uradujeme se k smrti, jak předpovídal McLuhan již v šedesátých letech, tedy bezmála o třicet let dříve, než to napsal Kundera.
Ten jde však ještě dál a tvrdí, že francouzská mládež je už jiná, než byly předchozí generace, a to se zřejmě týká mládeže v celé naší euroatlantické civilizaci.
Důvod je zřejmý: ztratila schopnost se bránit, stejně jako ztratila schopnost bránit svá slova i svou vlast. Obrana je pro dnešní mladé lidi již antropologicky nemyslitelná. Chtějí se jen bavit: všude. Ve škole, v práci i ve válce. Nechtějí vědět, kým skutečně jsou.
O schopnosti a možnosti bránit se v souvislosti s Milanem Kunderou zabývá v dubnovém eseji Karel Hvížďala.
Autor a interpretace: Karel HvížďalaRežie: Dimitrij Dudík
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
