Pavel Švanda: Zkušenosti

V roce 1994 vydal Pavel Švanda v nakladatelství Atlantis knihu Portréty, obsahující texty zčásti bližší povídkám a zčásti esejům. Jeho autorský komentář má obecnější vypovídací platnost: "Chtěl jsem vytvořit takový druh textu, který by postihoval i lepší stránky lidskosti. Vadilo mně, že soudobá próza neumí mluvit o člověku jinak než špatně. Písemnictví se pak jeví jako sebrané klepy. Portréty vznikaly v 70. a 80. letech. Když je dnes čtu s odstupem, musím uznat, že některé jsou také zlé až dost. Vysvobodit náš úděl z banality dokáže asi jen poezie a filozofická meditace. A modlitba. Ale přece jen jde o to, abychom svou existenci dokázali uchopit nejen jako sypký souhrn rozčilujících náhod, nýbrž také jako nepochybnou, i když ne vždy zcela průhlednou hodnotu." Při příležitosti sedmdesátých narozenin Pavla Švandy (vedle např. Jiřího Kuběny a Václava Havla představitele generační skupiny tzv. Šestatřicátníků) vám tedy v pořadu z cyklu Schůzky s literaturou nabídneme jak poezii, tak - především filozofickou meditaci. A také rozhovor o zkušenostech autora, který se narodil v roce 1936 ve Znojmě a od podzimu 1938 žije v Brně. Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystřídal řadu zaměstnání. "Zejména v letech 1971-90 v souvislosti s politickými poměry byl můj způsob obživy relativně pestrý. Literární aktivita mně vždy pomáhala překlenout problémy vznikající následkem psychického nebo fyzického nátlaku," vysvětluje Pavel Švanda. V 60. letech začínal ve skupině kolem časopisu Tvář, spolupracoval s Hostem do domu a konečně byl i jeho redaktorem. Knižně publikoval básně, povídky, eseje i román. V současnosti přednáší na Divadelní fakultě brněnské JAMU.