Giuseppe Tomasi di Lampedusa: Místa mého dětství

26. červenec 2007

Když se na jaře r. 1955 Giuseppe Tomasi di Lampedusa poprvé chopil pera, aby v autobiografické próze Místa mého dětství evokoval ráj svých dětských let, bylo mu 58 let a zbývaly mu pouhé dva roky života (ještě téhož roku v létě píše první kapitolu svého slavného románu Gepard). Jeho první literární pokus vznikl pod vlivem četby Stendhala a Prousta. Jde o citový místopis spisovatelova nejútlejšího věku, výprava za křehkou poezií míst, jejichž obraz, viděný kdysi dětskýma očima, se dosud chvěje na hranici vzpomínky a zapomnění. Text vznikl z potřeby uchovat cosi z toho, "co by bez tohoto úsilí navždy přišlo vniveč". Dar evokace, stylistické mistrovství a mocný lyrický dech činí z Lampedusovy prvotiny malé mistrovské dílo.

Giuseppe Tomasi di Lampedusa (23. 12. 1896 Palermo - 23. 7. 1957 Řím), vévoda z Palmy, kníže z Lampedusy, proslul jako autor jediné knihy, románu Gepard (Il Gattopardo). Tomasi di Lampedusa napsal tuto knihu až na sklonku života, v letech 1955-56, a román vyšel až posmrtně r. 1959. Shrnul v něm s podivuhodným uměleckým mistrovstvím celou svou zkušenost, historii rodinnou i národní. Základem mu byl život jeho praděda, knížete a astronoma Giulia di Lampedusa. Celé jeho literární dílo tvoří tento román, několik povídek, nedokončených náčrtků (Ligeia a jiné prózy, č. 1989) a esejů o francouzské próze.

Gepard je příběh jedné pomalu upadající sicilské šlechtické rodiny od r. 1860, kdy se na Sicílii vylodil Garibaldi se svou výpravou Tisíc (začíná "risorgimento") přes r. 1883, kdy umírá Don Fabrizio, do r. 1910, kdy osaměle dožívají dcery knížete Saliny. Historickým pozadím rodinných dějů je období velkého zvratu v dějinách Sicílie, pád Bourbonů a začátky sjednoceného království po vítězném Garibaldiho tažení.

Když se na jaře r. 1955 Tomasi di Lampedusa poprvé chopil pera, aby v autobiografické próze Místa mého dětství evokoval ráj svých dětských let, bylo mu 58 let a zbývaly mu pouhé dva roky života (ještě téhož roku v létě píše první kapitolu Geparda). Jeho první literární pokus vznikl pod vlivem četby Stendhala a Prousta. jde o citový místopis spisovatelova nejútlejšího věku, výprava za křehkou poezií míst, jejichž obraz, viděný kdysi dětskýma očima, se dosud chvěje na hranici vzpomínky a zapomnění. Text vznikl z potřeby uchovat cosi z toho, "co by bez tohoto úsilí navždy přišlo vniveč". Podle svědectví spisovatelovy ženy byla popudem k jeho napsání nikdy nezapomenutá ztráta palermského domu, který za války rozbily bomby.

Druhým místem, k němuž se Lampedusovy vzpomínky vážou, bylo venkovské sídlo rodiny v Santa Margherita Felice, jež se v Gepardovi stane mistrovsky evokovanou Donnafugatou. Základní tónina prózy je elegická, lyrická, chybí zde pozdější ironická distance románu. Dar evokace, stylistické mistrovství a mocný lyrický dech činí z Lampedusovy prvotiny malé mistrovské dílo.

Fragmenty ze vzpomínkové prózy italského spisovatele z překladu Jiřího Pelána připravil Petr Turek. Převzato z knihy G. Tomasi di Lampedusa: Ligeia a jiné prózy (Odeon 1989).

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.