Jan Čep: Svatý Václav

28. září 2010

V pořadu Psáno kurzívou uvádíme úvahu českého spisovatele a esejisty Jana Čepa z cyklu Malé řeči sváteční. V režii Petra Mančala účinkuje Jaroslav Someš.

Spisovatel a překladatel Jan Čep se narodil 31. 12. 1902 v Myslechovicích u Litovle. Vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a v srpnu téhož roku emigroval do Paříže. V letech 1951–1954 žil v Mnichově, kde působil v rádiu Svobodná Evropa. Po roce 1954 se vrátil do Paříže, pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj. Mimo svoji vlast se necítil šťastný, protože k ní měl velmi silný vztah. Několikrát vážně přemýšlel o tom, že se stane knězem, ale nakonec se roku 1954 oženil. V roce 1965 prodělal mozkovou mrtvici, což mu znemožnilo další veřejnou činnost. Zemřel 25. 1. 1974 v Paříži.

Jan Čep psal především povídky – debutoval v roce 1926 povídkovou sbírkou Dvojí domov, následovaly sbírky povídek Zeměžluč (1931), Letnice (1932), Děravý plášť (1934), Modrá a zlatá (1938) a jediný Čepův román Hranice stínu z roku 1935.

Významná je Čepova esejistická tvorba náboženského a filosofického charakteru, která je shrnuta v esejistických svazcích Rozptýlené paprsky (1946) a Události a lidé (1991). Čepovo prozaické dílo se vrcholí knihou autobiografických vzpomínek Sestra úzkost (psána po roce 1970, vyšla 1992).

Spustit audio