Johannes Urzidil: Výhled ze Stingelovy skály

Ilustrační foto - Foto: Renáta Lorišová

Ilustrační fotoFoto: Renáta Lorišová

V cyklu Psáno kurzívou uvádíme esej spisovatele a novináře z okruhu pražských německých autorů. Přeložili Anna Nováková a Jindřich Buben. V režii Aleše Vrzáka účinkuje Otakar Brousek.

Básník, prozaik, esejista a žurnalista Johannes Urzidil se narodil 3. února 1896 v Praze v rodině železničního úředníka. Vystudoval na pražské univerzitě germanistiku, slavistiku a dějiny umění. Ač nežidovského původu, oženil se s dcerou pražského rabína. Hovořil plynně česky, stýkal se s německými umělci, byl jakýmsi mostem a zprostředkovatelem obou (vlastně všech tří) kultur. V roce 1939 emigroval na poslední chvíli před fašismem do Anglie, v roce 1941 se trvale usazuje v USA. I po válce byl literárně činný. Zemřel 2. listopadu 1970 v Římě během přednáškového turné. 

Jeho prózy jsou často opřeny o vlastní životní prožitky s bezprostřední vazbou na pražské prostředí. Za zmínku z tohoto hlediska stojí zejména povídky Pražský triptychon (1960) a esej Tudy jde K. (1965). Množství materiálu Urzidil sebral a poutavě zpracoval také v literárně historickém eseji Goethe v Čechách (1936). Po druhé světové válce přispíval do českého tisku. Jeho korespondence s Petrem Bezručem vyšla v USA roku 1963. Také v oblasti výtvarného umění propagoval české umělce – již roku 1925 uvedl například v Berlíně výstavu Jana Zrzavého. V New Yorku vyšel (česky) i jeho esej Život s českými umělci (1966). 

Pořad: Psáno kurzívou  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: všední dny 15:05  |  Délka pořadu: 15 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace