Rok německého jazyka – Domy a domovy, 20 částí

Anna Habánová absolvovala v roce 2002 dějiny umění v Drážďanech, od té doby pracuje jako kurátorka Oblastní galerie v Liberci a působí na katedře historie Technické univerzity v Liberci. Ivo Habán vystudoval stejný obor na Masarykově univerzitě v Brně, dva roky byl zaměstnán v brněnském Aukčním domě Zezula. Od roku 2005 pracuje v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti v Liberci.

Výtvarné umění německy hovořících autorů první poloviny 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je stále málo zmapovaná oblast. Současný stav bádání navazuje na výstavní projekty posledních dvou desetiletí. Zahrnuje moderní pohled na novodobé dějiny, opírá se o rozsáhlý výzkum v domácích i zahraničních archivech a usiluje o překonání zažitých klišé a nepodložených stereotypů. Jedná se především o pohled na pohnuté meziválečné a poválečné události a problematiku židovství.

Určit hranici mezi českým a německým je často obtížné, dělící linie mnohdy neexistuje. Zpracování a vřazení německy hovořících umělců do kontextu českých dějin umění 20. století se něčím podobá situaci českého poválečného exilu, jehož existenci jsme dosud také nedokázali či nechtěli důkladně zmapovat a zhodnotit. V obou případech se nejedná o žádnou splátku, ale o ochuzení českého umění. O výtvarnou tvorbu německy hovořících umělců sice narůstá zájem, ale důkladné zpracování a vyčerpávající výstava na své autory a kurátory teprve čeká.

Cyklus věnovaný osobnostem a dílům německy mluvících výtvarných umělců Čech, Moravy a Slezska v první polovině 20. století s historiky umění Annou a Ivem Habánovými připravil Jiří Hůla. Účinkují Hanuš Bor, Milan Kačmarčík a Christian Rühemkorf. Režijní spolupráce Jiří Vondráček.