Alfred Kubin: Země snivců

Rakouský expresionistický kreslíř vytvořil svůj román s původním názvem Die andere Siete ještě před rokem 1915 , kdy vznikla Proměna Franze Kafky. Existují úvahy, že právě Kubinova próza Kafku inspirovala. Román o záhadném, uměle vytvořeném státě, snové zemi, přeložil loni zesnulý básník a dramatik Ludvík Kundera – a tak je pořad mimo jiné připomínkou jeho překladatelského mistrovství.

Kubinův román v pavučině času Bývá to mrazivý pocit, když se někdy člověk octne vprostřed přediva souvislostí tohoto světa. Nitky, kterými bývají spojeny události, předměty či lidé, často od sebe vzdálení stovky ba tisíce kilometrů, bývají tu tenké jako nejjemnější vlákno, sotva postřehnutelné, tu naopak silné jako liány. Podobné pocity vyvolává i román Země snivců rakouského kreslíře a ilustrátora Alfreda Kubina. Je to dílo vznikající v době, kdy největší géniové německého jazyka u nás staví katedrály moderního písemnictví – Meyrink píše Golema od roku 1907, Kafka dokončuje Proces v roce 1915. Mezi tím stojí Kubin se svojí Zemí snivců, totiž s románem Die Andere Seite, jehož těsnější překlad by zněl „Druhý břeh“. I v tom lze najít nespočet přediv a vláken, která v tomto případě spojují Evropu s Asií, současnost s minulostí, skutečnost se snem a samozřejmě také život se smrtí.

Tedy Země snivců je uměle vytvořený stát, který ovládá vyšší moc jakéhosi Mistra, neohroženého tvůrce a snovače snů. Země snivců je také prostor v lidské paměti, kam se ukládají již prožité sny a noční můry, v neposlední řadě však je to příběh o hledání čehosi dávno ztraceného a téměř zapomenutého. Alfred Kubin napsal tento svůj jediný román v roce 1908, v roce 1944 ještě v dopise českému překladateli Ludvíku Kunderovi objasňuje okolnosti jeho vzniku: za svoji existenci kniha vděčí smrti Kubinova otce. Zároveň ale kreslíř připouští, že jeho příběh s příchodem světových válek nabyl na významech.

Jak by asi Kubin nahlížel na svůj román dnes, na úsvitu roku 2011, sto a tři roky po jeho sepsání? Pokusíme se napovědět, vždyť sny se lidem zdají i v jedenadvacátém století! A právě pro tuto nekonečnou spojitost a mnohovýznamovost Kubinova díla uvádí román v rozhlasové úpravě také stanice Vltava. Původní spojnice Kubin – Kundera nabídne text ve skvělém básníkově překladu. V jednotlivých rolích se představí brněnští herci Miloš Kročil, Jiří Vyorálek, Anežka Kubátová, Eva Vrbková, Jan Kolařík a Ladislav Kolář. Desetidílnou Četbu na pokračování připravil a nastudoval v brněnském studiu režisér Tomáš Soldán. Na první díl Země snivců se můžete těšit ve čtvrtek 20. ledna v půl sedmé večer.

Tomáš Soldán, režisér