Anna Masaryková: Delacroix

Poslouchejte na Vltavě 18. března 2016 v 15:05. Po odvysílání se úvaha objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do středy 24. března 2016.

Historička umění Anna Masaryková, dcera Herberta Masaryka a vnučka T. G. Masaryka, se zabývala především českým malířstvím a sochařstvím 19. stol.; věnovala se i období tzv. druhého rokoka v Čechách a architektonickému vývoji Prahy přelomu 19. a 20. stol. Zabývala se i francouzským malířstvím.

Anna Masaryková se narodila 4. dubna 1911 v Praze. V letech 1931-1936 vystudovala historii a dějiny umění na FF UK v Praze (žákyně Josefa Pekaře, Vojtěcha Birnbauma a Antonína Matějčka). V letech 1937-1942 pracovala jako archivářka Spolku výtvarných umělců Mánes a působila jako stálá referentka Volných směrů. V letech 1945-1971 byla vědeckou pracovnicí Národní galerie v Praze.

|foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Anna Masaryková se přátelila mj. se Sidonií Nádhernou, kterou navštěvovala na zámku ve Vrchotových Janovicích. Zde se seznámila i s vídeňským spisovatelem Karlem Krausem.

Je autorkou řady monografií: Corot (1937), Antonín Hudeček (1942 – pod pseudonymem Anna Brynychová), Jan Slavíček (1946), Eugène Delacroix (1947), Josef Mařatka (1958), Antonín Slavíček a Kameničky (1961), České sochařství XIX. a XX. století (1963). Napsala a publikovala též mnoho studií a článků v odborném i denním tisku. Uspořádala řadu výstav a zpracovala četné výstavní katalogy (např. vynikající esej v katalogu výstavy Josefa Šímy). V letech 1987-1988 se podílela na obnovení Masarykovy společnosti, od. roku 1992 byla její čestnou předsedkyní. Anna Masaryková zemřela v Praze 18. března 1996.

Čte: Martina Hudečková

Autorka: Anna Masaryková Režie: Jaroslav KodešPřipravil: Petr Turek

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura