Elfriede Jelinek: Když slunce zapadá, většina lidí konečně odchází z kanceláří!

15. duben 2014

Elfriede Jelinek je dnes spojovaná především s divadelním jevištěm a romanopisectvím. Nositelka Nobelovy ceny za literaturu přitom své první úspěchy slavila právě rozhlasovými hrami.

Průlomem v její tvorbě byla navenek milostná tragikomedie Když slunce zapadá, většina lidí konečně odchází z kanceláří!, jež je ironickou sondou do světa lidí, kteří podlehli tlaku „falešných komerčních pohádek“. Před české posluchače se rozhlasové drama této autorky dostává vůbec poprvé.

Výsměšný podtext rané rozhlasové hry Elfriede Jelinek, odkazuje k trendu výkonnosti, který podprahově prosazuje konzumní diktát. Z médií znějící sugestivní hesla a rady na to, jak vést materiálně šťastný život, inspirovaly autorku k napsání této tragikomedie už v roce 1972.

Že je pro české prostředí nebývale aktuální i čtyřicet let poté, nelze chápat jenom jako trpký odraz soudobé společenské zkušenosti. Autorce se totiž právě v této hře podařilo ironizovat jev, který přetrvává obecně. Touhu po zhmotnění sentimentálních maloměšťáckých představ.

Jak jinak bychom mohli vnímat nebývale sugestivní „lovestory“ nezkušené prodavačky a zralého zajištěného muže? Romantický příběh o dívce, která prožila osudovou lásku a navíc se na ni usmálo štěstí v podobě nečekaného sociálního vzestupu, vystihuje Jelinek v závěru více než sarkastickým výkřikem: „Co všechno si teď můžu koupit!“

Humor Elfriede Jelinek je zde, na rozdíl od jejích pozdějších děl, velmi zřetelný a čitelný. Nelze si nevšimnout jazykových klišé, která jsou rytmicky opakována, nelze nezaznamenat doslovná zobrazování triviálních mýtů, nelze si zkrátka nevšimnout, čemu se autorka směje.

Hra v německém originálu nazvaná wenn die sonne sinkt ist für manche auch noch büroschluß! (autorka v titulu ani v textu záměrně nepoužívá versálky) má zajímavou historii. První úspěšná inscenace vznikla v koprodukci Jihoněmeckého a Bavorského rozhlasu hned v roce 1972. Poté byla deníkem Die Presse vyhlášena hrou roku. Ve švýcarském rádiu DRS byla s titulem We d'Sunnen abegeit isch für teil Lüt o no Büroschluss natočena v roce 1974 v německém dialektu z okolí Bernu.

Rakušané hru inscenovali o rok později ve vorarlberském rozhlasovém studiu ORF. Můžeme spekulovat nad tím, proč na první cizojazyčnou verzi čekal titul až do roku 1991, kdy jej natočil francouzský rozhlas a zda přeložený název Mark et Gaby ou quand le soleil se couche (Mark a Gábi, když zapadá slunce) nepůsobil příliš kýčovitě. Stejně tak je s podivem, že další jazyková mutace hry – česká – vznikla až v roce 2012.

Pro Český rozhlas hru přeložila germanistka a teatroložka Barbora Schnelle, autorka dosud jediné české publikované studie o zmiňované umělkyni – Elfriede Jelinek a její divadlo proti divadlu. Přesně rytmizované „komerční pasáže“ textu byly aktualizovány pro brněnskou inscenaci, jenž zvukově a hudebně pracuje se stylizací, odkazující na metody, uměle vyvolávající emoce. Režisérka Martina Schlegelová, ve spolupráci s hudebním skladatelem Jiřím Kučerovským a mistrem zvuku Lukášem Dolejším, takto záměrně ironizovala audiální konvence nejen daných žánrů.

03101272.jpeg

Rakouská dramatička Elfriede Jelinek (*1946) se v německojazyčném literárním prostředí naplno prosadila v polovině sedmdesátých let románem Milovnice. Nekonvenčnost a štiplavá ironie jsou od té doby jedním z těžišť její produkce, ostře zaměřené nejprve proti maloměšťáctví a nacionalismu, v pozdější tvorbě také proti nevybíravým politickým machinacím západních vlád.

Kritický osten autorky je zabodnut do pokryteckých praktik společnosti – ať už se jedná o jednotlivce, nebo o celek, kromě toho je obrácen také proti jazyku a jeho deformacím, plynoucím z manipulativního tlaku médií a politiků.

Dosud podstatným tématem je pro Jelinek nerovné postavení ženy v současné společnosti. Z rozsáhlého díla autorky uvedla česká divadla hry Co se stalo poté, co Nora opustila manžela aneb Opory společnosti, Klára S., Nemoc aneb Moderní ženy, Sportštyk aneb Sportovní hra, On není jako on a Bambiland, přeloženy byly např. romány Vyvrhelové, Milovnice, Pianistka, Lačnost.


Osoby a obsazení: Gábinka (Natálie Řehořová), Markus (Jan Kolařík), Kamarádka (Anežka Kubátová), Lékařka (Jana Glocová), Doktor (Robert Mikluš), Hostinský (Vladimír Hauser), Moderátor v rádiu (Roman Blumaier), Posluchač (Pavel Vacek) a Posluchačka (Alžběta Kynclová)

Autorka: Elfriede JelinekPřeklad: Barbora SchnelleDramaturgie: Hana HložkováRežie: Martina SchlegelováHudba: Jiří KučerovskýZvukový mistr: Lukáš Dolejší

Natočeno v Českém rozhlase Brno v roce 2012.

autor: Hana Hložková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.