Federico Fellini: Lavička v parku. Rozhlasová hra slavného režiséra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli

31. říjen 2023

Ne každý ví, že slavný filmový režisér Federico Fellini psal také pro rozhlas. V rozhlasové hře Lavička v parku už v roce 1943 uplatnil některé motivy, které později využil ve svých nejznámějších filmech. Jak se rodil typický felliniovský styl plný fantaskního vidění skutečnosti, bláznivého humoru a nostalgického vzpomínání na dobu dětství, si můžete poslechnout on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Lavička (Barbora Hrzánová), Novinář (Jaroslav Plesl), Roberto (David Novotný), Mario (Bruno Aguas), Naděnka (Andrea Elsnerová), Mladík (Václav Neužil), Muž (Aleš Procházka), Giorgio (Jaromír Meduna), Žena (Miriam Kantorková), Renato (Bořík Procházka), Kluk (Jan Köhler), Kluk (Jiří Köhler), Boháč (Jiří Hromada), Tulák (Martin Myšička), Alfredo (Václav Postránecký), Gisella (Věra Kubánková), Orazio (Vladimír Javorský), Pietro (Radek Holub), Antonio (Kamil Halbich) a Piero (Svatopluk Skopal)
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Překlad: Marina Feltlová
Zvukový mistr: Radek Veselý
Zvukový design: Ladislav Železný
Režie: Hana Kofránková
Natočeno: 2011

Své rodné město Rimini, jemuž složil největší hold ve svém nezapomenutelném filmu Amarcord, opustil Federico Fellini, sotva odmaturoval. Jak sám vzpomínal, neměl v té době ještě ponětí, čemu se v životě bude věnovat.

Připadalo mi, že nikdy nebudu dospělý a v podstatě jsem se nemýlil.
Federico Fellini

V Římě, kam v roce 1937 odešel, se zpočátku protloukal jako karikaturista a reklamní kreslič, než zakotvil u novin. Později se začal prosazovat jako scenárista u filmu, na dráhu režiséra, jehož bytostnou vlastností, jak se mu tehdy jevilo, musí být záliba v tyranském ovládaní druhých, však tehdy ještě ani nepomyslel.

Rozhlasová éra Felliniho skončila v zapomenutí

Málo se ví, že ve válečných letech se sblížil s rozhlasem. Pro rozhlasovou společnost EIAR psal scénáře skečů, komedií a seriálů.

Přestože rozhlasová scenáristika byla pro Felliniho vítaným zdrojem obživy, nebral ji nikdy na lehkou váhu, o čemž svědčí i skutečnost, že rozhlasové scénáře podepisoval vždy celým jménem, zatímco pod novinové články připojoval pouhé Federico.

Federico Fellini

Ve čtyřicátých letech dvacátého století napsal desítky rozhlasových programů, od nejdrobnějších skečů až po rozhlasové hry, v archivu se jich však do dnešních dnů zachoval pouhý zlomek. Po válce už se Fellini věnoval výhradně filmu a ještě za svého života se stal legendou. Jeho rozhlasová éra pochopitelně skončila v zapomenutí.

Kéž lavičko, kéž bys promluvila…

Z kolekce jsme se s překladatelkou Marinou Feltlovou nakonec rozhodli vybrat hru Lavička v parku, protože nejlépe dokládala, jak se již v rozhlase rodil typický felliniovský styl plný fantaskního vidění skutečnosti, bláznivého humoru a nostalgického vzpomínání na dobu dětství.

Marina Feltlová, která již předtím přeložila drobnou Felliniho rozhlasovou hříčku Milostné dopisy, i tuto hru převedla s velkým citem pro felliniovské obrazné cítění dramatických situací. Přesto nastala malá potíž – ve scénáři se nedochovala část textu, a tak jsem byl nucen jeden z příběhů hry částečně rekonstruovat.

Lavičku v parku režírovala Hana Kofránková, která ve spolupráci se zvukovým designérem Ladislavem Železným vybavila hru hudebními citacemi z filmů, jejichž dvorním skladatelem byl Nino Rota.

A jako hudební žertík přidala motiv z jednoho dávného českého šlágru: jeho text se totiž do hry, v níž lavička vypráví Novináři příběhy návštěvníků parku, náramně hodil. Pamětníci jistě již tuší, pro mladší posluchače uveďme alespoň začátek textu: „Kéž lavičko, kéž bys promluvila…“ Felliniho lavička promluví česky hlasem Báry Hrzánové.

autor: Hynek Pekárek
Spustit audio

Související