Hrdinové v poezii

Poslouchejte na Vltavě od 29. června 2015 vždy ve 12:50. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.

Hrdinové tohoto týdne jsou prosťáčci a hlupáci. Ten nejstarší, Margités, se vyskytuje už u Homéra. Je také možným předobrazem ošklivce Thersita, který hraje roli v Trojské válce do té doby, než ho Odysseus a „vážní“ hrdinové okřiknou a odstraní z hlavní scény. Ze zákulisí ho ovšem vytáhl William Shakespeare a obsadil ho do svého dramatu Troilus a Kressida.

Veršovaná povídka ze 13. století se jmenuje Trubert a strakatá koza. Její hrdina má hodně společného s naším Hloupým Honzou, i hlupák Trubert mění, až vymění a zažije při tom dobrodružství. Francouzský středověký text je ovšem mnohem neurvalejší a sexuálně rozpustilejší než středoevropská pohádka.

Román o růži je také jedno ze zásadních děl evropského středověku. Má dva autory, ten první psal příběh jako alegorii, v níž příroda zastupuje lásku, ten druhý ho obrátil do tělesného umění milovat. Rukopis, uložený v univerzitní knihovně v Cambridgi, obsahuje množství nádherných iluminací.

V básni o velkém vítězství u Blenheimu anglického romantika Roberta Southeyho vypráví dědeček vnučce o bitvě u bavorského Höchstadtu, kde Angličané porazili Napoleonovy Francouze. Děd líčí hrůzy bitvy i pohromu v zázemí a prostomyslně, refrénovitě opakuje slova „bylo to velké vítězství“. Tímto způsobem se báseň stává jednou z nejpůsobivějších protiválečných básní světové literatury.

Poslední prosťáček tohoto týdne se jmenuje Pápěrka, vznikl v roce 1930 z pera francouzského básníka Henri Michauxe. Je inspirován postavou Tuláka Charlieho i Franzem Kafkou, jeho překvapivé činy i nepochopitelná nečinnost jsou notně surrealistické.

Účinkují: Hynek Chmelař, Jan Bidlas a Kamil Halbich

Připravili: Robert Roreitner, Martin Šorm, Matouš Jaluška, Josef Hrdlička, Michal Špína Režie: Jaroslava Šiktancová.